Z rodiny doletí dál – péče o ohrožené děti by se měla změnit

21-03-2017

Z rodiny doletí dál - tak se jmenuje nová kampaň iniciativy Dobrý start, která má upozornit na problematiku kojeneckých ústavů. V těch se ročně v Česku ocitnou stovky dětí. V mnoha evropských zemích to přitom není možné.

Klára Laurenčíková, foto: Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0Klára Laurenčíková, foto: Petr Vilgus, CC BY-SA 3.0 Každý rok skončí v českých ústavních zařízeních asi zhruba 2000 dětí do tří let. Na situaci se už z různých stran upozorňovalo mnohokrát. Podle předsedkyně Výboru pro práva dítěte Kláry Laurenčíkové, ve většině evropských zemí úřady malé děti do ústavů umisťovat nesmí:

"My jsme skutečně poslední země ze střední Evropy, kde je možné ještě umisťovat malé děti do ústavního zařízení. Jiné evropské země mají již stanovenou, zákonem danou, věkovou hranici, pod kterou to možné není. I nás výbor navrhuje, abychom se k těmto zemím přidali a aby alespoň děti do sedmi let nemohly v budoucnu směřovat do ústavní péče."

Podle členky vládního Výboru pro práva dítěte Petry Kačírkové by měl stát podporovat především biologické rodiny.

"Celkově 40 procent dětí umístěných mimo biologickou rodinu, zůstává v ústavní péči. Existuje řada výzkumů, které poukazují na to, že to není pro dítě nejlepší. Je potřeba především začít u podpory biologických rodin. Pořád je ale více peněz rozpočtováno na ústavní péči než na podporu biologických rodin."

Jedním z argumentů proti ústavní péči je i ekonomická stránka. Ústavní péče je totiž velmi nákladná, uvádí Klára Laurenčíková.

"Pro ilustraci: pobyt miminka v kojeneckém ústavu stojí tento stát 47 tisíc korun. Oproti tomu umístění dítěte do přechodné pěstounské péče stojí 20 tisíc a dlouhodobá pěstounská péče dokonce pouhých 16 tisíc korun za měsíc. To, co je ale velmi alarmující, je číslo, které nám říká, kolik peněz dáváme do intenzivní práce s ohroženými rodinami, tedy do prevence toho, aby děti vůbec nemusely umisťovány mimo svou biologickou rodinu. Do této práce jde pouhých 2-6 tisíc korun za měsíc na jedno dítě. Je to tragická disproporce, kterou potřebujeme změnit."

Iniciativu Dobrý start už podpořila padesátka osobností, například Helena Třeštíková, Lenka Krobotová, Ivan Trojan nebo Petr a Gabriela Koukalovi.

Péči o ohrožené děti je třeba sjednotit

Ilustrační foto: Pavla KopřivováIlustrační foto: Pavla Kopřivová Problémem je také to, že dosud je péče o ohrožené děti v Česku roztříštěná mezi tři ministerstva - práce, zdravotnictví a školství. S tím, že by bylo nutné péči sjednotit, souhlasí i ministryně práce a sociálních věcí Michaela Marksová. V tomto volebním období se to podle ní ale nejspíše nestihne.

"Já bych byla ráda, aby se Česká republika přiřadila k naprosté většině evropských zemí, kde celá tato péče, dětské domovy, případně kojenecké ústavy nebo právě pěstounská péče, patří pod jeden resort, aby se celkově služby pro ohrožené děti a jejich rodiny lépe organizovaly."

Vláda se bude souborem opatření, která mají tuto problematiku řešit, zabývat ve středu.

21-03-2017