Vyrovnání mezi státem a církvemi

24-01-2008

Jako oboustranně přijatelný kompromis schválila ve středu vláda návrh věcného záměru zákona o majetkovém vyrovnání státu s církvemi. Kabinet chce asi třetinu majetku zabaveného za minulého režimu vrátit církevním řádům, zbytek nahradit finanční částkou ve výši 83 miliard korun, která by se církvím vyplácela po dobu 60 let. Včetně úroků by tak církvím stát zaplatil dohromady asi 270 miliard korun. Není to příliš moc? Kývnou na to poslanci a senátoři?

Mirek Topolánek, foto: ČTKMirek Topolánek, foto: ČTK Podle premiéra Mirka Topolánka jsme svědky průlomového okamžiku:

"Už po revoluci autoři všech restitučních zákonů věděli, že není možné vydat všechen majetek, že se jedná o nápravu některých majetkových křivd. A toto je fakticky dokončení tohoto procesu."

Arcibiskup Jan Graubner v České televizi vyjádřil spokojenost s navrženou normou:

"Je to kompromis, na kterém jsme se dohodli. My jsme podepsali jakousi dohodu, takže nepředpokládám žádné problémy ze strany kterékoliv církve."

Foto: ČTKFoto: ČTK Pokud návrh zákona schválí parlament a podepíše prezident, měl by platit už od příštího roku. Je však otázkou, zda projde Poslaneckou sněmovnou a Senátem. Opoziční sociální demokraté se návrhu nebrání, budou ale žádat další doplňující informace, říká šéf jejich poslanců Michal Hašek:

"Myslíme si, že ten materiál obsahuje záležitosti, které je potřeba si vyjasnit. Já jako stínový ministr zemědělství jasně říkám, že budu žádat po ministru zemědělství Gandalovičovi podrobný přehled, jakým způsobem byl oceněn ten majetek, ze kterého se vychází. Prakticky ta suma byla stanovena na základě ocenění, které provádělo ministerstvo zemědělství. My budeme žádat podrobný přehled včetně metodiky ocenění tak, abychom mohli o celé věci dále debatovat."

Jak řekl místopředseda poslaneckého klubu ČSSD David Rath, mrzí je také, že nebyli k přípravě návrhu přizváni:

"Mne poněkud šokovala ta částka. Abychom my, jako daňoví poplatníci, církvím museli platit zhruba necelých 300 miliard, tak to jsem šel do kolen, když jsem tu částku viděl."

Podle ministra financí Miroslava Kalouska je to ale mnohem méně než kdyby si stát půjčil peníze u banky:

"My bychom těch 83 miliard spláceli finančním institucím, které by si od nás ty dluhopisy koupily. Byla by to pro stát neskonale dražší operace."

Předloha může také v obou komorách parlamentu narazit na odpor některých občanských demokratů. Například místopředsedkyně Poslanecké sněmovny za ODS Miroslava Němcová si není jistá, zda vláda nezaplatí církvím příliš moc:

"Je dobré ještě prozkoumat, zda míra zúročení tak, jak je navržena, je ta optimální pro stát i pro církve. Myslím, že tady je prostor k tomu, abychom ještě hledali nějaké lepší řešení."

Podle ministra kultury Václava Jehličky se vyplacením církví stát zbaví břemene:

"My jsme spočítali přibližná čísla, a pokud by docházelo k nárůstu počtu duchovních jak je tomu od roku 1990, tak za těch 60 let by stát zaplatil o 300 miliard víc než zaplatí tímto způsobem."

Vláda tedy mluví o výhodách pro stát, církve o velkém kompromisu. Katolická církev se také kompromisně postavila k otázce společného užívání katedrály svatého Víta na Pražském hradě. Proto mohl mluvčí Hradu Petr Hájek ve středu prohlásit:

"Žádný spor o správu katedrály nebyl. Šlo o klasické a standardní vyjednávání, které nyní dospělo do stavu realizačního, to znamená, že se obě strany, jak Metropolitní kapitula, tak Správa Pražského hradu dohodly, že zítra nebo pozítří mohou tuto smlouvu spolu podepsat."

Smlouva byla podepsána ve čtvrtek. Památku mají společně využívat Metropolitní kapitula a Správa Pražského hradu. Na smlouvu se čekalo už od loňského dubna. Církev budovu katedrály předala, ale byly problémy s jejím vnitřním vybavením. O vlastnictví katedrály jednají stát a katolická církev už 15 let.

24-01-2008