Vláda dostala důvěru. Má i perspektivu?

22-01-2007

Od pátku má Česká republika vládu s důvěrou Poslanecké sněmovny. Navzdory ochotě dvou levicových poslanců podpořit ústavní zakotvení Topolánkova kabinetu ale stále nelze hovořit o většinové vládě. Jaké jsou tedy perspektivy jejího trvání a plnění vládního programu?

Hlasování Poslanecké sněmovny, foto: ČTKHlasování Poslanecké sněmovny, foto: ČTK Druhá vláda Mirka Topolánka v pátek podle očekávání získala důvěru Poslanecké sněmovny. Skončila tak sedm a půl měsíce trvající politická krize, naplněná sestavováním vlád a hledáním jejich politické podpory. To byl také hlavní důvod, který dva poslanci zvoleni na kandidátce sociální demokracie uvedli pro své rozhodnutí nezúčastnit se hlasování a zvýšit tak váhu stovky provládních hlasů z přesné poloviny na těsnou většinu přítomných poslanců. Nicméně ani Michal Pohanka ani Miloš Melčák neslíbili vládě trvalou podporu a pro přijetí každého navrženého zákona bude muset vládní koalice hledat souhlas i u levicových poslanců. Navíc se kabinet zavázal spojit projednávaní důležitých reformních zákonů s otázkou důvěry, což by znamenalo téměř nekončící riziko pádu vlády. Jaká je tedy šance Topolánkova kabinetu, že bude úřadovat až do jara 2010?

Podle politologa Tomáše Lebedy to teoreticky možné je, ale za cenu neplnění vládního programu. Což ale zpětně může soudržnost vládní koalice také ohrozit: "Teoreticky tato vláda může vydržet až do dalších řádných voleb. Ovšem problém je asi v její akceschopnosti, protože se 100 poslanci ve Sněmovně bude mít velmi složité prosazovat některé reformy, které si dala do svého programu. A to samozřejmě může potom vést i k tomu, že uvnitř vlády může docházet k určitým rozporům, protože se nebude dařit vlastně plnit onen koaliční program."

Politolog Petr Just s tímto popisem situace souhlasí, jen je konkrétnější v odhadu úřadování Topolánkovy vlády: "Vláda se samozřejmě bude snažit udržet ve funkci celé funkční období. Nicméně dodává, že s každým významným reformním zákonem spojí hlasování o důvěře a víme, že spojení zákona s hlasováním o důvěře může být cesta, jak dojít k předčasným volbám. To znamená určitě nějaká zadní vrátka si tu vláda nechává otevřená k předčasným volbám. Osobně bych tipoval dva roky že může vláda vydržet v tomto složení a za této politické situace."

Michal Hašek (druhý zprava) blahopřeje premiérovi Mirku Topolánkovi, foto: ČTKMichal Hašek (druhý zprava) blahopřeje premiérovi Mirku Topolánkovi, foto: ČTK Bude očekávaný tlak opozice spíše nutit vládní strany k soudržnosti, nebo má naopak šanci rozvrátit koalici občanských demokratů, lidovců a zelených, která je programově pestrá a trpí nedostatkem vlastních hlasů ve Sněmovně? Podle Tomáše Lebedy ze sociologického ústavu Akademie věd má opozice šanci nalomit jednotu vládních stran ve věcech, kde mezi nimi nepanuje shoda. A to nemusí být zdaleka jen vládní rozhodnutí či návrhy zákonů: "Pokud se skutečně bude jednat pouze o vládní politiku, na které mezi koaličními stranami bude panovat shoda, tam lze očekávat kompaktnost té koalice. Ale také se může stát, že dojde k nějakým politickým skandálům představitele jedné z koaličních stran a ty pak mohou celou koaliční vládu ohrozit. Protože ostatní politické strany samozřejmě nebudou chtít takovouto kauzu hájit."

Nicméně na šancích nově schválené vlády není zdaleka tak důležitá případná délka jejího mandátu, jako fakt, že bude mít svázané ruce, domnívá se Petr Just z Karlovy univerzity: "Domnívám se, že tou hlavní cenou, kterou vláda zaplatí za to, že vůbec bude nějakou dobu trvat, bude výrazné zmírnění nebo odstoupení od reforem, které všechny tři strany slibovaly."

Že Topolánkova vláda nevydrží, myslí si i prezident Václav Klaus. Hned po pátečním hlasování uvedl, že způsob jejího vzniku zahájil cestu k předčasným volbám.

22-01-2007