Ve vojenských újezdech vzniknou nové obce

Na začátku roku vláda definitivně rozhodla o radikálním zmenšení či zrušení vojenských újezdů. Lidé, kteří tu žijí, teď rozhodovali v anketě o tom, zda vytvoří samostatné obce. Zmenšení újezdů i vytvoření obcí pomůže podle ministra obrany Alexandra Vondry vyřešit problémy armády i dvou tisíc lidí, kteří uvnitř vojenských prostorů žijí. Tam obce oficiálně neexistují, lidé si nemohou ani volit svá obecní zastupitelstva, také vstup do osad byl omezený a na povolení újezdního úřadu.

Obyvatelé vojenského újezdu Libavá začali v pátek 10. února rozhodovat o svém dalším osudu, foto: ČTKObyvatelé vojenského újezdu Libavá začali v pátek 10. února rozhodovat o svém dalším osudu, foto: ČTK Rozhodovat o své budoucnosti přišla víc než polovina obyvatel tří vojenských újezdů - Libavá, Hradiště a Boletice. V anketě se vyslovili pro vytvoření čtyř samostatných obcí. U zbylých sídel bude ministerstvo obrany vyjednávat o jejich připojení k už existujícím vesnicím. Co bude vyčlenění obcí z vojenského újezdu pro obyvatele mimo jiné znamenat, připomíná přednosta újezdu Libavá Josef Dřímal:

"Celé území újezdu patří státu. To znamená, že vše, co zde lidé užívají, mají pouze pronajaté. Za všechno, co chtějí do svého užívání, musí platit nájmy. Jakmile proběhne vyčlenění obcí, tak lidé budou moci klasicky podle územního plánu, podle rozhodnutí obce a dalších zákonů kupovat pozemky, restaurace, domy, byty a další nemovitosti."

Josef Dřímal, foto: ČTKJosef Dřímal, foto: ČTK Na druhou stranu měli lidé díky armádě například nižší ceny za energii či poplatky za odpady. Podle Josefa Dřímala si budou moci lidé po dokončení všech plánovaných změn konečně zvolit vlastní zastupitelstvo a starostu. To je dosud nahrazeno takzvaným občanským aktivem, za chod obcí v újezdu zodpovídá jeho přednosta. Anketu sledovali i starostové vesnic a měst v těsné blízkosti vojenských újezdů, jako například starosta Bochova Miroslav Egert. Před referendem s občany mluvil a jak řekl, mají hlavně obavy o nemovitosti.

"Mají strach, že pokud připadnou pod správu někoho jiného, nemovitosti jim budou prodávány draze a nebo budou prodány někomu jinému, než tomu, kdo je užívá."

Zatím nikdo z místních netuší, za jakých podmínek získá dům, kde bydlí. Právě to kritizuje zástupkyně ombudsmana Jitka Seitlová. A jak obyvatelé jednotlivých újezdů hlasovali? Začneme Libavou. Tady vojenský prostor vznikl už v roce 1946. Tehdy zanikly dvě desítky okolních vesnic, na jejich místě jsou střelnice a cvičiště. Samo původní Město Libavá mělo před válkou deset tisíc obyvatel, dnes asi pět set. V Libavé se vyslovili pro vznik dvou samostatných obcí. Vznikne tak nové město Libavá s místní částí Heroltovice, samostatnou obcí se stane Luboměř pod Strážnou. Tady většina lidí patří ke starousedlíkům, další sem přišli za prací u vojenských lesů a statků.

"Měli jsme slevu na nájem, máme díky vojákům dobrou dopravní obslužnost. To je asi to poslední, co lidi na té dědině drží,"

LibaváLibavá říká Anežka Nevřelová a přemýšlí, co se změní:

"Naskočí nám poplatky za psa nebo odpadky. To si myslím, že není zas až takový problém. Ale budeme požadovat, aby nám předali vodovod, kanalizaci, čističku - asi všechno nové, protože to je tady v havarijním stavu."

Někteří obyvatelé, jako třeba Hana Zezůlková si myslí, že to bude bez vojáků těžké. Mluví se o tom, zda přežije škola a kolik pojede autobusů. A jak hlasovali další vojenské újezdy? Obyvatelé Hradiště se vyslovili pro vznik jedné samostatné obce se třemi místními částmi. Tři další sídelní útvary se připojí k okolním obcím. V Boleticích vznikne jedna obec s místní částí a další se připojí. Podle ministra obrany Alexandra Vondry bude armáda nové obce podporovat.

"Armáda zůstává v těchto třech vojenských újezdech. To znamená, že bude nadále lidem dávat práci. Pokud jde o budoucí rozvoj, tak to přináší příležitosti. Už jednáme s ministerstvem pro místní rozvoj, aby tu fungovaly určité dotační tituly na přechod do toho svobodného světa."

Návrh na zmenšení vojenských újezdů předloží ministerstvo obrany vládě a parlamentu v polovině příštího roku, s novými hranicemi se pak počítá v roce 2015. Probíhají i jednání mezi ministerstvy, která musí zajistit vyčlenění obyvatel a důstojné podmínky, aby žádná ze složek, například dopravní spojení, nebylo horší než jsou nyní.