V Česku přibývá vinohradů. Díky změnám klimatu i v netradičních oblastech

01-08-2019

V Česku je zhruba 18 tisíc hektarů vinic a každým rokem se jejich plocha zvětšuje. Podle statistik Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského se za posledních pět let zvýšila o víc než 600 hektarů. A díky klimatickým změnám se vinařství dostává i mimo obvyklé vinohradnické oblasti.

Foto: Couleur / PixabayFoto: Couleur / Pixabay Vinná réva patří mezi teplomilné rostliny, těží z dostatku slunečních paprsků a má kořeny dost hluboko na to, aby si sama potřebnou vláhu opatřila. Jak se otepluje klima, naskýtá se možnost začít ji pěstovat na větších plochách a také v méně tradičních vinohradnických oblastech.

"V Česku v současné době díky klimatickým změnám registrujeme výsadby vinic i ve vyšších nadmořských výškách i v netradičních polohách, jako je například severní Morava," řekl Českému rozhlasu Rostislav Gruna z Ústředního kontrolního a zkušebního ústavu zemědělského.

Vinohrady dnes najdete na Vysočině, ale třeba také v Podkrkonoší, na svazích v obci Kuks na Trutnovsku nebo v obci Litoboř na Náchodsku, nebo také v Polabí, na jižních terasách historického centra Hradce Králové. Podle odborníků se vinné révě v Královéhradeckém kraji při změně klimatu začíná v posledních letech dařit podobně, jako tomu bylo v době Karla IV. A například v Praze, kde se v posledních letech obnovují historické vinice, roste dnes réva na téměř 15 hektarech.

Podle Rostislava Gruny ze zemědělského ústavu se vinaři v netradičních oblastech zaměřují hlavně na bílé odrůdy vína. "Jsou to odrůdy, které jsou méně náročné a méně napadané chorobami. Ty jdou s úspěchem pěstovat v těchto horších podmínkách a ve vyšších polohách. Ale jinak i klasické odrůdy, jako jsou ryzlinky či pinoty, se také pěstují a vysazují ve vyšších polohách."

Zájem o výsadbu nových vinohradů se zvyšuje

Foto: archiv Radia PrahaFoto: archiv Radia Praha Po vstupu do Evropské unie platil v Česku zákaz rozšiřování vinic. Měl vést k tomu, aby v některých evropských státech nevznikaly velké nové plochy vinic s levnějšími produkty, které by kvalitním vinařům kazily ceny. Místo toho se peníze dávaly na restrukturalizaci vinic.

Od roku 2016 Evropská unie povoluje zvyšování rozlohy tuzemských moštových vinic, jejichž hrozny slouží pro výrobu vína, o jedno procento. Každoročně je tak mezi vinaři boj o to, kdo povolení rozšířit své vinice dostane. Ani letos se nedostalo na všechny. Bylo podáno 214 žádostí o výsadbu 248 hektarů nových vinic, povoleno je ale jen 181 hektarů.

Mezi nejčastějšími pěstovanými odrůdami na území Česka jsou Veltlínské zelené, Müller Thurgau, Ryzlink rýnský a Ryzlink vlašský z bílých odrůd, z červených vín má tradici Svatovavřinecké, Frankovka, Zweigeltrebe a Rulandské modré.

Roste spotřeba vína, ale i dovoz

Foto: Wokandapix, Pixabay / CC0Foto: Wokandapix, Pixabay / CC0 Jedním z důvodů vzestupu českého vinařství je také rostoucí spotřeba vína mezi Čechy a zvedající se popularita lokálních produktů. Zatímco těsně po listopadu 1989 se u nás zkonzumovalo asi 11 litrů tekuté révy na osobu a rok, aktuálně je to téměř dvakrát tolik. Boom zažívají v posledních letech také vína perlivá, tedy sekty a mírně roste produkce i spotřeba růžových vín.

Tuzemští vinaři ale dokáží zásobovat české obchody jen ze třetiny. Většina vína se dováží. Nejvíce se vozí vína z Itálie, pak následuje Francie, Španělsko a také Maďarsko. Z nečlenských zemí Evropské unie má největší podíl víno z Moldavska, Chile a Jihoafrické republiky.

Vývoz českých a moravských vín sice každoročně narůstá, stále ale zaostává za exportem. Čeští vinaři vozí víno zejména na Slovensko a do Polska.

01-08-2019