Ústavní soud šalamounsky rozhodl o regulaci nájemného

08-03-2006

Zdaleka ne každý verdikt Ústavního soudu je očekáván s takovým napětím a pozorností, jako ten úterní.

Šlo totiž o ekonomickou a sociální situaci milionů lidí. A o regulaci nájemného. Ta se vztahuje na tři čtvrtě milionu českých bytů. Kolik přesně osob v nich žije, není jasné. Ale při obsazení drtivé většiny bytů 2-3 obyvateli by mohlo jít o dva miliony lidí. Ti mají blízké příbuzné, na něž někdy může sociální situace nájemníků dopadat. Jsou zde majitelé tří set tisíc bytů s regulovaným nájemným a skoro půl milionu takových bytů vlastní obce. Pokud někde toto bydlení dotují, jde o výdaje na úkor ostatních obyvatel. A nakonec - statisíce nájemníků bytů s tržním nájemným se cítí znevýhodněny, když platí nesrovnatelně více. V Praze neregulovaná cena někdy dosahuje až pětinásobku regulovaného nájemného v bytě stejné hodnoty.

Občanský zákoník uvádí, že způsob výpočtu nájemného nebo oprávnění jednostranně zvýšit nájemné stanoví zvláštní právní předpis. Ten ale stále neexistuje. Městský soud v Praze se proto obrátil na ústavní soud s návrhem zrušit tuto část občanského zákoníku. Důvody vysvětluje soudkyně Markéta Čermínová:

"Náš senát postoupil ten návrh na zrušení části občanského zákoníku, protože máme za to, že ve chvíli, kdy neexistuje příslušná vyhláška, na kterou zákon odkazuje, o regulaci nájemného, je soud nucen poskytovat ochranu protiústavnímu stavu. S tímto názorem jsme postoupili náš návrh ústavnímu soudu."

Předseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček, foto: ČTKPředseda Sdružení nájemníků Stanislav Křeček, foto: ČTK Výsledek úterního jednání ústavního soudu ale patří do kategorie šalamounských. Všichni tak trochu uspěli. Na jednu stranu soud konstatoval, že panující stav je opravdu protiústavní. Soudkyně-zpravodajka Ivana Janů zdůvodňuje:

"Ten regulovaný nájem opravdu vyvlastňuje. Jde do samé podstaty vlastnického práva. Poněvadž skutečně domy, kde je jenom regulovaný nájem, kde nejsou žádné byznys-prostory, pronajímatelé opravdu musejí doplácet ze svého."

Jenomže návrh zrušit zmíněnou část občanského zákoníku ústavní soud zamítl.

"Podle nás by to vlastně k ničemu nevedlo, jen by se vyřadily ze hry soudy. To ustanovení protiústavní není, protože jenom předvídá tu úpravu, kterou má zákonodárce přijmout. Kdybychom jenom řekli, že je protiústavní, tak bychom těžko říkali soudům aby použily a postupovaly podle něj."

Obecné soudy žaloby majitelů dosud většinou odmítají s tím, že oprávněná výše nájemného není nikde stanovena. Podle soudkyně ústavního soudu Ivany Janů ale jsou zde obecné soudy právě od toho, aby věc správně a spravedlivě posoudily:

"Tady právě ústavní soud trval na tom ten dlouhodobý protiústavní stav napravit právě činností soudů, které mají žaloby těch pronajímatelů na stole a jsou povinny o nich rozhodovat spravedlivě a ústavním způsobem."

Takovou interpretaci vítá i předseda brněnské pobočky Sdružení majitelů domů Petr Doležal.

Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek, foto: ČTKMinistr pro místní rozvoj Radko Martínek, foto: ČTK "V tuto chvíli vím, že existuje několik soudních sporů, dokonce jeden z nich už tady leží u ústavního soudu, kdy pronajímatel požaduje náhradu škody po státu. A jak jsme zde slyšeli, tak stát je viníkem té situace a věříme, že ústavní soud dá tomuto majiteli za pravdu. Prostě je nepřípustné, aby existovaly dvě skupiny - jedna, která má jakési příděly z minulosti, a jedna, která uzavírá svobodné nájemní smlouvy s tržním nájemným."

Podle Doležala ústavní soud poskytl dostatečný návod soudům a navíc uštědřil dost políčků současné vládě a parlamentu. Ministr pro místní rozvoj Radko Martínek ale vůbec nepůsobil poraženě.

"Já jsem velmi spokojen s usnesením ústavního soudu. Myslím, že dal jednoznačně za pravdu našemu právnímu názoru, že není neústavní regulace nájemného, ale je neústavní stav, kdy ta regulace neexistuje. Stejně tak dal za pravdu našemu názoru, že ty jednotlivé paragrafy občanského zákoníku nejsou protiústavní a myslím si, že je to dostatečný návod, a doufám, že i povzbuzení, pro mé kolegy z parlamentu, aby za zákon o deregulaci nájemného zvedli ruku."

I kdyby dlouho odkládaný návrh zákona opravdu prošel, deregulaci nájemného by rozložil na několik let. Ročně totiž dovolí růst cen jen o 14 procent. Část majitelů bytů se proto obrací na Štrasburk. Hovoří předseda Hnutí na obranu majitelů realit Girolamo Giordani:

"Dle našeho názoru ústavní soud naprosto rezignoval na svoji nejzákladnější funkci. To znamená ochranu ústavnosti. Tím, že nezrušil jednoznačně diskriminační ustanovení zákona, tak vlastně potvrdil diskriminaci majitelů domů. Naštěstí naše občanské sdružení podalo jako první přes 200 žalob k Evropskému soudu pro lidská práva."

08-03-2006