Týden vědy a techniky trvá 15 dní

Týden někdy trvá i 15 dní. Samozřejmě ne týden v kalendáři, ale Týden vědy a techniky určitě. Tak se jmenuje největší festival svého druhu u nás. Vědci ukazují, že nejsou nudní a suchopární patroni, a že i věda se umí odvázat a že může přinést zážitek a dobrodružství. S podrobnostmi o ojedinělé akci je ve studiu Vilém Faltýnek.

Mottem dvanáctého ročníku je heslo "Energie vědy." Dozvíme se tedy ne jen o energetice, ale pozornost bude upřena k lidské energii, tvůrčí síle, která dává vědě smysl. Akce začala 1. listopadu a potrvá do 15. dne v měsíci. Představují se na ní jak vědy přírodní, tak i humanitní, historie, lingvistika, kriminalistika a další. Návštěvník může navštívit jaderný reaktor nebo zažít virtuální realitu. Při vstupu do budovy AV v Praze například sledujeme dobrovolníky se senzory na hlavě, kteří silou myšlenky přetlačují kuličku po stole. Jaké akce jsou nejoblíbenější, přibližuje organizátorka celé akce Karin Uherková Nováková.

"Myslím, že nejoblíbenější částí programu jsou dny otevřených dveří ústavů Akademie věd, kdy máte možnost zavítat za vědci do jejich laboratoří, knihoven, na pracoviště, můžete vidět nejmodernější přístroje a seznámit se s tím, co se dnes děje v české vědě. Proto tomu říkáme festival. Ale je i řada dalších typů akcí, filmové projekce, semináře, workshopy a podobně."

Dá se to spočítat?

Karin Uherková Nováková, foto: Archiv Karin Uherkové NovákovéKarin Uherková Nováková, foto: Archiv Karin Uherkové Novákové "Samozřejmě. Je to letos 400 akcí za těch čtrnáct dní."

O která pracoviště je mezi veřejností největší zájem? Určitě jsou nějaká atraktivní místa, kam se člověk běžně vůbec nedostane.

"Přesně tak, každoročně má jednu z největších návštěvností Fyzikální ústav a Ústav organické chemie a biochemie. To jsou jedny z největších ústavů AV vůbec a jejich obor je velmi atraktivní. Dál bych jmenovala Ústav jaderného výzkumu v Řeži. Tam je také vždy velký zájem veřejnosti, která chce vidět jaderný reaktor."

Možná si představujeme vědu jako bádání a počítání vzorečků a rovnic. Kde to začíná být pro laika zajímavé?

"Jde hlavně o setkání s vědeckým pracovníkem, který vás zasvětí do své práce. A zatímco běžně se zabývá velmi náročnými výpočty nebo teoriemi, tak v Týdnu vědy a techniky se snaží komunikovat s veřejností jejím jazykem. Takže i to, co v odborném článku vypadá jako velmi složitá záležitost, to se vědecký pracovník snaží v Týdnu vědy a techniky přiblížit veřejnosti a studentům středních škol jednoduše a srozumitelně."

Proč je důležité každoročně znovu a znovu otevírat vědu veřejnosti?

Foto: Archiv ČRo 7 - Radia PrahaFoto: Archiv ČRo 7 - Radia Praha "Dvanáctý ročník svědčí o velkém zájmu veřejnosti, navíc zájem každým rokem výrazně roste. To je jedna odpověď. A druhá je taková, že Týden vědy a techniky vznikl z několika málo přednášek a dnů otevřených dveří, a to hlavně proto, že se Akademie věd snaží podpořit studenty při rozhodování o volbě vysoké školy a budoucího povolání. Vidět vědce v jejich prostředí, jak dělají svou práci, může být pro řadu studentů velmi inspirující."

Má to i nějakou souvislost s politickou situací? Před pár dny jsme se dozvěděli, že nový návrh státního rozpočtu krátí o stamiliony rozpočet na vědu. Je tedy taková akce nějakým způsobem součástí širší strategie?

"Já se domnívám že nikoliv, z toho důvodu, že Týden vědy a techniky je pevně zakotven na začátku listopadu už dvanáct let. Nicméně je to dobrá příležitost dát o sobě vědět v tom nejlepším slova smyslu. Otevřít se veřejnosti a představit českou vědu, která se děje nejen na Akademii věd, ale i na řadě dalších institucí."