Těšnov - nádraží, které padlo za oběť bezhlavému rozvoji

Před 25 lety, přesně 16. března 1985, se v oblacích prachu k zemi sesunula novorenesanční budova železničního nádraží v Praze na Těšnově. Stavba svého času patřila k nejkrásnějším nádražím v Evropě, dnes místem prochází severojižní silniční magistrála. Jak se stalo, že tak hodnocenou stavbu nikdo nedokázal zachránit?

Městské zastupitelstvo komunistické strany bylo tehdy neoblomné: magistrála má přednost před památkami. Projekt silnice sice utiskuje secesní Hlavní nádraží a likviduje těšnovské i jiné stavby, ale přesto vítězí. Proti záměru protestovala i odborná veřejnost, vždyť od 70. let bylo těšnovské nádraží národní kulturní památkou. Přesto se nechal městský tajemník KSČ Antonín Kapek slyšet, že klidně sám sedne do buldozeru a nádraží zbourá, vzpomíná historik architektury Zdeněk Lukeš. Přípravy na akci prý ale probíhaly utajeně:

"Ještě rok před odstřelem toho těšnovského nádraží tam probíhaly restaurátorské práce a veřejnost byla naopka stále konejšena různými nápady, co všechno tam v té budově může vzniknout,"

říká Lukeš. Nádraží Těšnov (též Severozápadní nebo Denisovo) vyrostlo na pomezí Nového Města a Karlína v roce 1875. Jeho zrod byl dílem Rakouské severozápadní dráhy, společnosti, která budovala dálkové spojení Vídně s Berlínem.

Pokračuje Benjamin Fragner, ředitel Výzkumného centra průmyslového dědictví při ČVUT.

"Ono to bylo ve své době jedno z nejkrásnějších, nejzdobnějších a architektonicky nejreprezentativnějších pražských nádraží, jehož architektonické řešení převyšovalo nejenom úroveň ostatních nádraží v Praze, ale i v Evropě."

Posledním dnem, kdy nádraží ještě patřilo vlakům a cestujícím, byl 1. červenec 1972. Poté byla budova uzavřena a následoval její postupný úpadek.

Nádraží TěšnovNádraží Těšnov Mluvíme o prohřešcích komunistického plánování, ale jaký je stav pražských historických nádraží dnes?

Některé budovy byly rekonstruovány, celkově ale převažují spíš problémy. Hlavní nádraží teprve prochází rekonstrukcí, v katastrofálním stavu je Masarykovo, kde dřevěnou část budovy musí podpírat provizorní trámoví. Uvažovalo se dokonce o likvidaci této budovy. Pokračuje Benjamin Fragner.

Benjamin FragnerBenjamin Fragner "Nutno říct, že to je historicky nejvýznamnější nádraží v Praze a naprosto nechápu, jednak jak se mohlo z hlediska historického i architektonického významu dostat do stavu, ve kterém dneska je, a za druhé jak někoho mohlo vůbec napadnout, že by mohlo i třeba jen z části zmizet."

České dráhy začátkem března rozhodly, že prodejem části pozemků nádraží financují budoucí opravu. Rekonstrukci potřebuje podle Lukeše i nádraží v Bubenči:

"Malé ale hezké bubenečské nádraží by si určitě zasloužilo rekonstrukci, to je příklad budovy ještě z Rakouska Uherska."

Rekonstrukce se chystá u nádraží v Bubnech. Odsud byly za druhé světové války vypravovány transporty s pražskými Židy do koncentračních táborů. Teď se zde obrovská plocha kolejistě promění v nové sídliště. České dráhy se podle Zdeňka Lukeše o své památky starají nedostatečně:

"Myslím, že by se měly starat lépe. Mnoha objektů by se dráhy měly zbavit a ve spolupráci s památkáři by se pro ně mělo hledat nové využití, podobně jako je to třeba v případě nádraží na Vyšehradě."

Oba oslovení odborníci se shodují, že pro nádražní architekturu je lepší, zůstane-li do budoucna, tam kde je to možné, železniční provoz zachován. Velké pozemky tratí s nehodnotnými stavbami jsou ale do budoucna v centru Prahy neudržitelné.