Sudetoněmecké dny v Augsburgu

Na 52. sudetoněmecký sněm, který se proběhl o víkendu v Augsburgu, přijelo jako každým rokem několik desítek tisíc návštěvníků. Letos se konal pod heslem "Chránit lidská práva a být mostem" a podle Mladé fronty Dnes začínají být Sudetští Němci k Čechům vstřícnější. Více informací má Vilém Faltýnek.

Sudetoněmecké dny v Augsburgu o uplynulém víkendu vypadaly jako začátek nové politiky landsmanšaftu vůči České republice. Politiky založené nikoli na konfrontaci, ale na spolupráci s Prahou. Potvrzuje to přímá účastnice sjezdu novinářka Lída Rakušanová:

"Já myslím, že vstřícnost tady jistě byla a to především z toho důvodu, že v popředí všech rozborů a všech projevů, které tam byly předneseny, stály pozitivní momenty vývoje v České republice. Prostě že už to nebyl tykový výčet českých prodlev a nedostatků, ale že se to všichni snažili vidět pozitivně."

"Chceme se pokusit o nový začátek ve vztazích s našimi českými sousedy," prohlásil před desítkami tisíc sudetských Němců předseda landsmanšaftu Bernd Posselt. Rakouský kancléř Wolfgang Schüssel a bavorský zemský premiér Edmund Stoiber ovšem znovu vybízeli ke zrušení dekretů o poválečném vysídlení a vyvlastnění Němců z českých zemí. Tento požadavek považuje za bezpředmětný historička Věra Olivová, předsedkyně Společnosti Edvarda Beneše:

"Já si myslím, že to je problém soudobé politické situace a soudobých pokusů zpochybnit otázku odsunu Sudetských Němců, který byl ovšem zakotven v mezinárodním měřítku rozhodnutím Postupimské konference 2. srpna 1945."

Lída Rakušanová ovšem tento soubor právních předpisů nepovažuje za věc minulosti, protože jím byly negativně ovlivněny restituční nároky Sudetských Němců a tato věc stála u formování současné demokratické České republiky.

"V podstatě jsme do základů České republiky zabudovali velmi nebezpečný prvek, že jsme kategorizovali občany a ti německého původu jsou občané druhé kategorie. To si myslím, by si češi měli vyřídit kvůli sobě a vůbec ne kvůli sudetským němcům, protože to je něco velmi nebezpečného a něco, s čím v Evropě opravdu nemůžeme projít."

Stanovicko českého ministerstva zahraničí se ovšem ani po víkendovém sjezdu nijak nemění. Potvrdila to ředitelka tiskového odboru ministrestva Irena Krasnická:

"Spolková vláda v současnosti vůči České republice nevznáší žádné nároky vyplývající z řešení důsledků 2. světové války a naše stanovisko je vyjádřeno jak v česko-německé deklaraci z roku 1997 tak v prohlášení předsedy vlády Miloše Zemana a kancléře Schrödera z roku 1999, podle nichž otázky minulosti nebudou překážkou budoucích vztahů."

Náměstkyně německého ministra vnitra Sonntagová- Wolgastová potvrdila stanovisko spolkového kabinetu, když řekla, že "vstup Česka do EU se nesmí vázat na politické nebo právní otázky z minulosti". Za to byla vypískána tvrdým jádrem landsmanšaftu. Edmund Stoiber přes rostoucí veřejnou diskusi o vysídlení v ČR kritizoval českou vládní politiku vůči sudetským Němcům jako nehybnou.