Sudetoněmecká otázka jako komedie? Jde to, říká filmařka Rena Dumont

V Praze bude mít o víkendu premiéru film Honza má pech. Jeho autorkou je Rena Dumont, filmařka, která žije v Mnichově. Do Německa odešla v roce 1986. Na sudetoněmeckou problematiku v době šedesátých let se podívala hodně netradičně, krátký film je totiž komedie.

Natáčení filmu 'Honza má pech', foto: archiv Reny DumontNatáčení filmu 'Honza má pech', foto: archiv Reny Dumont "Měla jsem pocit, že by bylo dobré vytvořit scénář, který by fungoval jinak. Ukazujeme, jak to ty národy mají mezi sebou těžké, jaké jsou dluhy a viny, chtěla jsem ty negativní pocity obrátit k něčemu pozitivnímu. Podle mého mínění k tomu komedie dobře pasuje. Tento film je o jednom zaměstnanci, který se jmenuje Hans Himmelreich, a patří ke generaci, která byla v tom divokém odsunu. Jeho sudetská babička zemřela, a on musí jet do Československa, protože babička si tam v závěti přála být pohřbená. Hans Himmelreich je člověk, který vždycky prohrává. Sotva přijede do Čech, má zase jenom smůlu. Ztratí kufr, doklady. Pak mu osud vpustí do života dva opilé transportéry rakví. To dělal totiž můj dědeček, který mi tuhle povídku povídal. Ono to nakonec dopadne dobře. Myslím si, že kombinování téhle komedie s tou sudetoněmeckou vážnou tématikou dobře fungovalo."

V hlavních rolích krátkého filmu hrají skvělí čeští herci, David Prachař, Igor Chmela nebo Lucie Polišenská. Role smolaře Honzy se ujal Markus Hering z vídeňského Burgtheateru. Jak se to podařilo?

"Podařilo se mi to tím, že je všechny osobně znám, protože jsem původně vystudovaná herečka. V 90. letech jsem studovala v Hannoveru. Markus Hering hrál už v mém prvním filmu Zkouška odvahy, a říkal, že kdybych zase něco točila v Čechách, tak do toho rád půjde. České herce znám taky velmi dobře. David Prachař se kamarádí s Igorem Chmelou. Říkala jsem si, že když tyhle dva vezmu, a oni do toho půjdou, tak neudělám chybu. A taky to tak fungovalo. Já jsem jim nemusela prakticky vůbec nic říkat. Přišli na plac, a věděli, co mají dělat."

Drama Zkouška odvahy nasbíralo na festivalech pět hlavních cen

Natáčení filmu 'Honza má pech' - Rena Dumont, foto: archiv Reny DumontNatáčení filmu 'Honza má pech' - Rena Dumont, foto: archiv Reny Dumont Film Honza má pech není první, který Rena Dumont natočila. Tím úplně prvním byl krátký film Zkouška odvahy, drama z 2. světové války. Zúčastnil se 43 mezinárodních festivalů a vyhrál pět hlavních cen.

"Nebyly to žádné veliké "áčkové" festivaly, byly to střední festivaly jako třeba v Kanadě, LIP festival v Londýně nebo The New Renaissance Film Festival v Amsterdamu. Jsou to takové fajnové festivaly. Myslím si, že když to byl můj první film, a nikdy jsem režii nestudovala, tak je to pro mě velký krok. Byla jsem velmi ráda, protože jsem si před tím, než jsem to natočila, nedovedla vůbec představit, že bych se s filmem dostala na festival."

Kromě filmů píše Rena Dumont už pátou knihu v němčině. Pochází z Prostějova, ale v Německu žije už 35 let. S maminkou tam odešla v roce 1986.

"Maminka nechtěla utéct, říkala, že v půlce třicítky nemůže dělat změnu. Já jsem ji tehdy jako sedmnáctiletá holka do toho dost nutila. Tehdy jsme obě dostaly vízum. A já jsem jí řekla: maminko, jestli neutečeš se mnou, tak já budu utíkat sama, protože tady nechci být. To mělo svůj důvod. Tehdy jsem před osmičlennou komisí předehrávala jednoaktovku od Tennessee Williamse. A jedna paní mi řekla, že můžu přestat, že tady ten americký autor nemá co dělat, že máme dost českých a východních autorů, jako Drda a Čechov. A že si mám sbalit věci, a můžu jít. Šla jsem na chodbu, a během téhle krátké cesty jsem si řekla, že jestli budu mít někdy možnost odejít, že to udělám. I když mi bylo takhle málo let, tehdy kolem šestnácti, přesto jsem byla na sto procent přesvědčená, že můj život nechci takovým způsobem žít."