Studie o umělé inteligenci: nikoliv hrozba, ale příležitost

Ilustrační foto: geralt / Pixabay, CC0

Česká věda je v oblasti umělé inteligence na evropské úrovni, Česko ale musí do této technologie odvážněji investovat. Vyplývá to z odborné studie pro Úřad vlády, kterou vypracovalo pražské ČVUT a Akademie věd. Podporou umělé inteligence se bude zabývat i Evropská komise. V následujících letech by na její rozvoj mohlo jít až 20 miliard eur ročně.

Ilustrační foto: geralt / Pixabay,  CC0
Z těchto peněz by Česko mohlo zafinancovat vznik evropského centra excelence, tzv. SuperHubu pro umělou inteligenci. S tím počítá i vznikající Národní strategie pro umělou inteligenci, kterou by vláda podle ministerstva průmyslu a obchodu mohla schválit do konce dubna. Na konferenci ve Valdštejnském paláci to uvedla eurokomisařka Věra Jourová (za ANO):

"Já tady vidím politickou vůli, připravenou akademickou sféru, máme tu mozky, které jsou do toho schopné velmi rychle naskočit. Nevidím jedinou bariéru, proč by centrum excelence nemohlo být v ČR."

Autoři studie vnímají umělou inteligenci jako příležitost

Michal Pazour,  photo: Technologické centrum AV ČR
Samořiditelné automobily, robot, který v mlékárně přesně namíchá přesné složení jogurtů, skladoví roboti, kteří bez odpočinku nakládají bezchybně zboží na palety. Už se s nimi setkáváme. Umělá inteligence bude mít vliv na trh práce i konkurenceschopnost Česka.

Zavádění nových technologií do výroby i běžného života může někdy působit hrozivě. Autoři studie však prosazují optimističtější pohled na věc, vnímají umělou inteligenci spíše jako příležitost. Vyvrací obavy, že by umělá inteligence připravovala lidi o jejich zaměstnání, uvedl Michal Pazour z Technického centra Akademie věd.

"Ty technologie ušetří čas lidem v jednotlivých profesích. Nebudou muset dělat činnosti, které jsou rutinní, nezáživné, případně v některých činnostech namáhavé. Účetní nebudou muset zapisovat jednotlivé doklady do systému, ale budou se moci věnovat kreativnějším činnostem souvisejícím s kontrolingem, plánováním, a podobně. Technologie by nahrazovaly určité dovednosti v jednotlivých profesích, nikoliv ty profese celé."

Je třeba přizpůsobit i školství

Nástup umělé inteligence bude podle studie klást na lidi vyšší nároky co se týče dynamiky jejich znalostí a schopností. Slabou stránkou České republiky je struktura pracovních sil. Bude třeba, aby stát dokázal pomoci. Jednak adekvátní podporou regionů, které jsou automatizací obzvláště ohroženy, jednak změnami ve vzdělávání.

"Technologie se posunula tak, že nepotřebujete mít více programátorů nebo matematiků, ale potřebujete vychovávat lidi, kteří jsou schopni zpracovávat data, pracovat s tou technologií, a dokonce třeba i trénovat systémy, a na to nepotřebujete přímo, aby se rozšířila výuka programování," uvedl jeden z autorů studie Luboš Král z ČVUT.

"Nasazování těch revolučních technologií do praxe je slabší v porovnání se světem. Tam ty start-upy jdou více do rizika. Implementují se technologie, které třeba ještě nemají úplně tržní potenciál, ale už se zkoušejí, a to je v Česku spíše slabší."

I plány podpory jsou podle Luboše Krále v Česku koncipovány spíše na bezpečnější strategii. Ekonomické výsledky i obraty v následujících letech jdou však u těchto technologií špatně odhadovat.

Pozor na ledničku, aby vám nedoporučovala konkrétní výrobek

Umělá inteligence v budoucnu ovlivní i společenský život. Starší vybavení domácností začne vytěsňovat nové. V České republice podle studie působí 40 start-upů zaměřených na umělou inteligenci. Dá se očekávat, že vzniknou i nové bezpečnostní systémy, které budou zjišťovat, zda se přístroje někam nevychylují. Například jestli někdo vaši ledničku netrénuje na to, aby vám říkala, že máte koupit produkt jednoho konkrétního výrobce.