Solidarita archeologů

Archeologický ústav Akademie věd ČR

Mimořádnou zásilku zhruba 5000 vědeckých publikací předalo v úterý francouzské velvyslanectví Archeologickému ústavu Akademie věd České republiky. Jde o dar od desítek vědeckých, univerzitních a muzejních institucí, i od soukromých dárců z Francie pro knihovnu Archeologického ústavu zničenou loňskými povodněmi.

Největší vědecká knihovna v Česku, využívaná v minulosti i odborníky z celého světa, byla zcela zaplavena vodou. Z původního fondu se podařilo 10-15 procent svazků zmrazit a nyní, díky velkorysé pomoci Dánska, procházejí restaurováním. Tyto zachráněné knihy však nebudou jediným základem nově budované ústavní knihovny. Díky obrovské solidaritě archeologické obce byla vytvořena dnes už celosvětová knižní donace. Dosud největší soubor, zaslaný do Prahy, byl shromážděn ve Francii. Ředitel Archeologické ústavu Luboš Jiráň oceňuje na francouzské pomoci nejen její razanci, ale jak řekl Radiu Praha, především efektivnost.

"V rámci Evropy probíhá v archeologii taková, dalo by se říci nechtěná, dělba práce, čili ty publikace, které dostáváme z Francie, mají obrovskou hodnotu zejména pro kolegy, kteří se zabývají paleolitem, mají obrovskou hodnotu pro středověkáře, pro kolegy, kteří se zabývají obdobím doby železné. Každá země v Evropě má prostě svou vlastní archeologickou školu, svůj vlastní raison d`etre. A z tohoto hlediska je vlastně ta francouzská pomoc tak důležitá, protože celá francouzská škola prostřednictvím těch publikací přichází k nám."

Hodnotu francouzského daru odhaduje Luboš Jiráň na sto tisíc euro, tedy asi na tři milióny korun. Vědecká hodnota je samozřejmě vyšší. Řádově tisíce knih je už také shromážděno v Německu, Rakousku, Polsku, v Izraeli, ve Spojených státech, ale také třeba v Rumunsku. Pomoc je podle Jiráně skutečně masivní. Problém je ale někdy v tom dostat knihy do republiky přes různé administrativní zábrany. Na druhé straně ředitel Archeologického ústavu předpokládá, že maximálně během dvou let by knihovna mohla být, co do počtu svazků, srovnatelná s tou, kterou zničila velká voda. Už nikdy to ale nebude ta samá knihovna.

"Je pravda, že ta knihovna bude mít jiný charakter. My jsme přišli o spoustu publikací, které jsou už nenahraditelné, zejména ty starší. Čili ta knihovna z velké míry ztratí tu historickou hodnotu. Nicméně zase z hlediska poslední produkce například v těch rozhodujících zemích okolo nás, tak tam si troufám tvrdit, že na tom budeme lépe, protože ta produkce bude kompletnější, než jsme měli k dispozici."

Na zničení knihovny jako by se podílel jakýsi zlomyslný zákon schválnosti. Po desetiletí byla umístěna v prvním poschodí ústavu. Čtyři měsíce před povodněmi statici doporučili, aby byla přesunuta do přízemních prostor. Jak říká zástupkyně ředitele Archeologického ústavu Natálie Venclová, nikdo proti tomu neprotestoval.

"...A to tady máme i archeology, kteří zkoumali Klárov ve středověku a ti - když jsme pak s nimi konzultovali, zda se dala očekávat taková voda - nám říkali, že nemají doklad, že by voda v těch místech, kde my jsme, byla někdy tak vysoko."

Prostory knihovny v současné době ještě procházejí rozsáhlou rekonstrukcí. První čtenáři by se v nich měli objevit až v příštím roce.