Smrt Poláků na hranicích socialistického Československa. Kdo nese vinu?

27-02-2017

Kdo je zodpovědný za smrt Poláků, kteří v době totality zemřeli na československých hranicích? Těmito otázkami se začali zabývat polští státní zástupci. Podnět řízení dala Platforma evropské paměti a svědomí.

Lubomír Štrougal (vpravo), foto: archiv ČRoLubomír Štrougal (vpravo), foto: archiv ČRo Jako jednoho z viníků smrti lidí, kteří chtěli začít nový život za železnou oponou, označuje platforma někdejšího komunistického premiéra a ministra vnitra Lubomíra Štrougala. Naprostá většina obětí touhy po svobodě byla zabita elektrickým proudem, který procházel zátarasy na hranicích. A to i v době, kdy ve vysokých funkcích byl právě Lubomír Štrougal.

Tento pohled má podle historika Vojtěcha Ripky z Ústavu pro studium totalitních režimů zcela jistě logiku.

"Za smrt lidí v padesátých letech, v době, kdy to nebylo v jeho zodpovědnosti, může zodpovědnost nést jenom těžko. Za dobu, kdy byl ve funkci ministra vnitra, ale naopak zcela určitě. Ke stejným výsledkům koneckonců došel i český orgán, který se tím zabýval, tedy Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu. Rozdíl mezi polským a českým přístupem je v tom, že český úřad došel k názoru, že ty činy byly promlčeny."

Na problematiku existují v Evropě různé názory. A Štrougalovo jméno nepadlo v této souvislosti poprvé. Platforma na něj a bývalého generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše podala loni trestní oznámení kvůli smrti několika Němců.

Vojtěch Ripka, foto: archiv ÚSTRVojtěch Ripka, foto: archiv ÚSTR "Například v případě Německa byly promlčecí lhůty výrazně prodlouženy. Dále tam pak hraje roli to, zda je to vztaženo k tehdejším zákonům platným v Polsku, Československu nebo v NDR nebo k něčemu jinému. V Německu zvolili ten přístup, že se nezaměřili pouze na to, zda byl porušen nějaký tehdy platný zákon na daném území, ale vztáhli na to zákony Spolkové republiky Německo a mezinárodní úmluvy o lidských právech apod."

Sám Lubomír Štrougal tvrdí, že už při nástupu do funkce ministra v roce 1961 byl přesvědčen o tom, že se elektřina k ochraně hranic nemá používat. Její vypnutí ale trvalo delší dobu kvůli politickým vyjednáváním i nutnosti personálních změn. Smrtící elektický proud v drátech byl vypnut v polovině šedesátých let.

Lidem, kteří při přechodu hranic zahynuli, se Ústav pro studium totalitních režimů věnuje dlouhodobě. Eviduje také občany cizích zemí, kteří zemřeli při snaze uprchnout na Západ. Právě Poláků je mezi nimi více než dvacet.

27-02-2017