Smlouva s Vatikánem je podle Klause nevýhodná

17-02-2004

Prezident Václav Klaus minulý týden opět vytáhl na světlo mezistátní smlouvu s Vatikánem. Tu loni v květnu odmítla Poslanecká sněmovna. Česko se tak stalo jedinou postkomunistickou zemí, která nemá s Vatikánem smluvně upravené vztahy. Ministr zahraničí Cyril Svoboda chtěl o smlouvě s poslanci znovu diskutovat. Prezident ale nyní dal najevo, že by ji v současné podobě odmítl podepsat a doporučil ministerstvu zahraničí otevřít s Vatikánem nová jednání. Co se skrývá za postojem prezidenta, na to se ptal Zdeněk Vališ politologa Bohumila Doležala.

Podle Václava Klause je smlouva v Česku neprůchodná proto, že je výhodnější pro Vatikán. Dává prý katolické církvi zvláštní výsady. Klausovi se nelíbí už samotná preambule, v níž se hovoří o tradici společných dějin českého státu a katolické církve. Sporné se mu zdají pasáže, podle nichž by Vatikán měl posuzovat míru náboženské svobody v Česku nebo že by Česká republika odpovídala za to, že vyučování katolického náboženství je v souladu s učením a zásadami katolické církve. Za zbytečně jednostranný považuje Klaus příslib, že Česko bude usilovat o dořešení majetkových otázek. Lidové noviny v této souvislosti napsaly, že protikatolický Masarykovský duch zřejmě dál sídlí na Hradě. Politolog Bohumil Doležal má poněkud jiný názor.

"Já bych to takhle neviděl. Mě se zdá, že jeho ovládl spíše bojovný mladočeský duch. Ten obrovský problém, který vznikl kolem smlouvy s Vatikánem je problém, jehož věcná podstata je v tuto chvíli nepříliš zajímavá, protože se kolem toho vytvořila obrovská ideologie, která navazuje na ty nejhorší stránky české minulosti. To znamená na ten málo reflektovaný nacionalismus 19. století, respektive na tu jeho horší větev mladočeskou."

Domníváte se, že je na místě zpochybňovat společné dějiny českého státu a katolické církve?

"Podle mého názoru ty společné dějiny tady evidentně jsou. My jsme se prostě někdy v 10. století zapojili do západního, latinského křesťanského celku. Měli jsme na vybranou. Mohli jsme si vybrat Byzanc, vybrali jsme si správně. A v tom celku jsme až do reformace žili tak, že to pro nás bylo po všech stránkách užitečné."

Nevychází snad Klausův postoj z toho, že on sám je členem Československé husitské církve?

"Já myslím, že u něj ta náboženská stránka nehraje tak velkou roli. U Klause jsou to, myslím, dvě věci. Jednak takový český bojový vlastenecký ateismus, jednak je tu snaha vyjít vstříc tomu, co si většina obyvatel u nás myslí. Většina obyvatel se kouká na Vatikán a na katolíky skrze prsty, na tu faktickou menšinu, protože žije pořád v zajetí Palackého tezí. Pokud se toto promítne do věcného jednání o postavení katolické církve, tak je to katastrofa. Já vůbec nevylučuji, že k uzavřené smlouvě je možné mít spoustu konkrétních, praktických připomínek a že ta smlouva může být ve spoustě momentů špatná. Ale celý ten spor se dostává do úplně špatné, nevěcné roviny v tom okamžiku, když se do něj začíná plést primitivní Jiráskovský nacionalismus, který tam nemá co dělat."

Prezident Václav Klaus nicméně v dopisu, který zaslal ministru zahraničí Cyrilu Svobodovi zdůrazňuje, že mu záleží na pozitivním dořešení vztahů mezi oběma státy a je připraven se v tom osobně angažovat. Nevylučuje ani možnost převést pravomoc k vyjednávání na jinou instituci.

17-02-2004