Senátor Okamura chce odklad prezidentských voleb

Senátor a podnikatel Tomio Okamura požádal Ústavní soud o odklad lednových prezidentských voleb. Chce také zrušení části ústavy i zákona k přímé volbě, který je podle něj nekvalitní, Stížnost předal na podatelnu soudu v Brně ve čtvrtek ráno. Ústavní soudci v čele s Pavlem Rychetským budou stížnost řešit po Novém roce, kdy se poprvé sejdou. Slibují rychlé posouzení celé věci.

Tomio Okamura, foto: ČTKTomio Okamura, foto: ČTK Tomia Okamuru z přímé volby prezidenta vyřadilo ministerstvo vnitra. Po odpočtu neplatných hlasů klesl počet podpisů pod jeho peticí pod hranici 50.000, která je nutná k registraci. Okamura se pak neúspěšně bránil u Nejvyššího správního soudu. Ústavní stížnost pro něj zpracovala advokátka Klára Samková. Ta byla z prezidentské volby vyřazena také, oznámila ale, že žádnou stížnost nepodá. Tomio Okamura, který se v Česku prosadil jako podnikatel v cestovním ruchu, zmiňuje hlavní důvod své stížnosti.

"Tím hlavním důvodem, který mě definitivně přesvědčil o tom, že se odvolám k Ústavnímu soudu je to, že jsem byl obviněn z falšování archů. Přitom archy psát jednou rukou a pouze je nechat originálně podepsat od petentů. To je zcela podle českého zákona, je to přesně systém, který aplikuje například Česká pošta, když si jdete pro doporučený dopis nebo pro proplacení složenky. Bohužel české zákony v této fázi nedovolují jiné podání, než k Ústavnímu soudu."

Navrhuje také zrušit podmínku 50.000 podpůrných podpisů pro nezávislé kandidáty nebo dvoudenní lhůta pro podání opravného prostředku k Nejvyššímu správnímu soudu. Podle advokátky Samkové je příliš krátká. Podle Tomia Okamury neumožňuje znění příslušných zákonů demokratickou volbu hlavy státu. Jak ale řekl ústavní právník Václav Pavlíček, obdobnými zásadami se řídí i volba senátorů:

Pavel Rychetský, foto: Tomáš Adamec / Český rozhlasPavel Rychetský, foto: Tomáš Adamec / Český rozhlas "Princip volby prezidenta je obdobným jako princip volby nezávislých senátorů. Podle tohoto principu byl myslím zvolen i senátor Okamura jako nezávislý senátor."

Žádost v pátek připadla předsedovi Ústavního soudu Pavlu Rychetskému. Ten připraví v příštích dnech návrhy, o kterých pak bude rozhodovat plénum soudu, tedy sbor všech soudců. Více řekl generální sekretář soudu Tomáš Langášek.

"Předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský prostřednictvím svého asistenta odeslal výzvy účastníkům řízení k vyjádření. Dal jim tam relativně krátkou lhůtu, do příštího týdne, abychom ta vyjádření mohli vzít v úvahu pro to rozhodování. Připravuje návrhy na rozhodnutí v plénu. Sám žádnou rozhodovací pravomoc nemá, ta věc je atrahována plně do pléna včetně všech procesních úkonů."

Na rozhodnutí má Ústavní soud dva týdny. Pokud nerozhodne do druhého lednového víkendu, volba prezidenta může být odložena. Jak může Ústavní soud o stížnosti rozhodnout, to řekl právník Vladimír Balaš z Právnické fakulty Univerzity Karlovy.

Foto: Tomáš Adamec / Český rozhlasFoto: Tomáš Adamec / Český rozhlas "On ji buď může odmítnout jako zjevně neodůvodněnou a nebo se jí může zabývat. Když to ty strany navrhnou, tak také může odložit volby. Ale bude-li meritorně rozhodovat, tak na to nemá Ústavní soud žádnou lhůtu. Předpokládám, že kdyby ji neodmítl hned a nebyl schopen rozhodnout v té velmi krátké lhůtě před volbami, tak by asi ty volby odložil."

Podle něj by ale odložení volby chod státu neohrozilo.

"Žádné drama by to nebylo. Byl by to možná spíše projev svědomitosti. Horší by bylo, kdyby byl někdo ustaven prezidentem a pak zase odvolán. Ústav na to pamatuje, když není prezident, tak jeho kompetence přebírají předseda vlády, předseda Senátu, předseda Poslanecké sněmovny. Takže v tomto ohledu není nic tak strašlivého, když ta volba bude odložena."

Ještě před Vánocemi dostal Ústavní soud dvě stížnosti, které souvisejí s přímou volbou prezidenta. Jednu podal Jiří Kesner z Kolína, kterého ministerstvo vnitra pro přímou volbu prezidenta nezaregistrovalo. Předložil jen 54 podpisů. Soud se zabývá také stížností Zbyška Dřevojana ze Znojma, jenž požádal o přezkoumání právní úpravy u volby prezidenta.