Šéf hydrometeorologů: Česká předpověď je přesnější než norská

03-01-2020

Řada Čechů spoléhá na norskou předpověď počasí. Jak však uvedl ředitel Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) Mark Rieder, česká předpověď je pro Česko přesnější, protože vyhodnocuje data nejen evropská, ale i lokální, což podle něj norská neposkytuje. Český hydrometeorologický ústav slaví sto let od svého založení.

Český hydrometeorologický ústav, foto: User Flying, Wikimedia Commons, Public DomainČeský hydrometeorologický ústav, foto: User Flying, Wikimedia Commons, Public Domain

Mark Rieder, foto: archiv ČRoMark Rieder, foto: archiv ČRo Meteorologové se nyní chystají pořídit druhý superpočítač za zhruba 80 milionů korun. Předpoví proměnu počasí v Česku při různých scénářích klimatické změny, zpřesní i sezonní předpovědi.

"Budeme schopni spočítat, co se stane na území Česka v horizontu 10, 50 či 100 let při různých scénářích změny klimatu. Jak bude například pršet v Podyjí, jaké tam budou teploty. Co nastane, když se oteplí v průměru o půl stupně." Získaná data mimo jiné pomohou plánovat hospodaření s vodou v konkrétních regionech. "Pokud se třeba někde zvýší odpařování, nemá cenu tam budovat vodní nádrže či mokřady," podotkl Rieder, který stál deset let v čele Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Data z celé Evropy sbírá Evropské centrum pro dlouhodobé předpovědi počasí

Foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0Foto: ŠJů, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0 Mobilní aplikaci na počasí spustil Český hydrometeorologický ústav až před půl rokem. I to bylo zřejmě podle ředitele důvodem, proč měli Češi v mobilu staženou aplikaci norskou. Norové ale podle Riedera fakticky neprovádějí předpověď, pouze přebírají data, která vytvoří evropské centrum a "prodávají" je pod svojí hlavičkou. Tato praxe podle Riedera rozčiluje nejen Česko ale i ostatní státy, které se podílejí na fungování Evropského centra pro střednědobou předpověď. "My musíme přesvědčit českou veřejnost, že předpovědi našeho ústavu jsou prostě lepší a kdykoliv dostupné," dodal Rieder.

Do Evropského centra pro střednědobé předpovědi počasí posílá denně aktuální data čtrnáct evropských států včetně Česka. Na provozu centra se státy podílejí finančně a posílají sem i své vědce. Zároveň odtud čerpají data, která dále zpracovávají do lokálních předpovědí.

Počasí se předpovídalo už v 17. století

Název meteorologie pochází už ze 4. století př. n. l.. Pojmem "meteora" se označovaly všechny věci ve vzduchu. První pokusy o předpověď počasí se dělaly už v polovině 17. století po vynálezu barometru.

Vichřice v průběhu krymské války potopila mnoho lodí, foto: Wikimedia Commons, Public DomainVichřice v průběhu krymské války potopila mnoho lodí, foto: Wikimedia Commons, Public Domain Pravidelná meteorologická služba začala fungovat poté, co se v roce 1854 za vichřice potopilo v Černém moři mnoho lodí anglicko-francouzské flotily bojující proti Rusku. Francouzský vědec Leverrier tehdy vyslovil domněnku, že vichřici bylo možné předpovídat, kdyby byly známé meteorologické údaje.

V Česku se začalo počasí systematicky pozorovat přístroji na začátku 18. století. Zhruba od roku 1960 se používají výstupy z meteorologických družic a počítačové zpracování dat v běžné praxi.

03-01-2020