Schwarzenberský palác nabízí archeologické nálezy i hmatovou výstavu soch

Schwarzenberský palác

Schwarzenberský palác v Praze vydal vzácné archeologické nálezy. Ty jsou teď přístupné ve sklepních prostorách paláce. Navíc tu vznikla hmatová výstava pro nevidomé a slabozraké. Najdou tu kopie nejslavnějších sochařských děl.

Schwarzenberský palác
Schwarzenberský palác na Hradčanském náměstí prošel nedávno rekonstrukcí. Stejně jako jiné paláce i on ukázal archeologům mnohá tajemství. Nálezy staré několik set let mohou návštěvníci vidět v jeho sklepních prostorách. Ke vzácnostem patří tři vzácné keramické reliéfy. Jsou na nich zajímavé motivy - například česko-uherský císařský znak s korunovaným orlem, starozákonní motiv Lota a jeho dcer či zobrazení českého lva na cimbuří.

"Dále jsme na dvou místech a to jak v interiéru paláce, tak na nádvoří zachytili pozůstatky osídlení vrcholného středověku, konce 13. a počátku 14. století, konkrétně to byly pozůstatky zdi a vrstev, které obsahovaly nálezy keramiky a mince z dané doby,"

uvedla Gabriela Blažková, vedoucí výzkumu a autorka expozice. Archeologové tu objevili i další drobné předměty. Například svátostku. To je drobná medaile s ouškem k zavěšení. Svátostky bývaly svěceny a nositele měly chránit proti nemocem, nehodám nebo zlým duchům.

Sklepení paláce nabídlo i další zajímavosti. Například původní omítky, uvedl šéf restaurátorů Petr Kuthan.

"Někde se musí dělat rekonstrukce a bylo náročné to zedníky naučit. Je to speciálně házená malta, která se potom vytírá březovými košťaty. Najdete tam i zbytky tzv. valounkové dlažby. To jsou křemeny, valouny vybrané z řek. To používali ve sklepích na dlažbu."

Sklepení Schwarzenberského paláce nabízí kromě archeologických zajímavostí i hmatovou výstavu Doteky baroka. Je určena nevidomým či slabozrakým. Jsou zde odlitky 14 soch či jejich částí z doby 17. a 18. století. Období Rudolfa II. tu reprezentuje například Adriaen de Vries a jeho Kráčející kůň, jsou tu i části soch z Karlova mostu. Nejvíce je zastoupen nejznámější český barokní sochař Matyáš Bernard Braun a jeho sochy Ctností a Neřestí z Kuksu. Odlitky soch získala Národní galerie ze slavné výstavy pražského baroka v roce 1938, uvedl vedoucí oddělení českého umění Tomáš Hladík.

"Národní galerie vlastní desítky nádherných figur zkopírovaných v poměru 1:1 třeba z Kuksu."

"Tato akce byla velkoryse dotována z veřejných prostředků mimo jiné proto, že tady měl být vytvořen fond odlitků významných soch, které by v případě válečného konfliktu a zničení originálů mohly sloužit k poválečné obnově, k rekonstrukci a k nahrazení originálů kopiemi na původních místech. Podobně se třeba snímaly odlitky z jednotlivých postav pomníku sv. Václava na Václavském náměstí,"

dodal šéf restaurátorů Petr Kuthan. Odlitky jsou nesmírně důležité i dnes. Restaurátoři je totiž používají při opravách poškozených soch.

"A sice z toho důvodu, že pískovcový kámen postupně umírá, dochází k tzv. korozi kamene. V případě kopií na Karlově mostě nebo v Kuksu byly použity právě tyto odlitky, protože tam jakási původní modelace mistrů sochařského umění baroka je dochovaná."