Restaurátoři opravují tři vzácné vlámské tapisérie

22-03-2020

Zámek ve Vimperku se má stát turistickým cílem regionu. Opravuje se nejen zámek, ale i výzdoba jeho interiérů. Mezi ně budou patřit i vlámské tapisérie ze 17. století. Zatím byly ukryté v depozitářích. Na restaurování pracují zkušené odbornice v Atelieru tapiserií v Jindřichově Hradci.

Vlámské tapisérie, foto: Národní památkový ústavVlámské tapisérie, foto: Národní památkový ústav

Restaurování vlámských tapisérií, foto: Národní památkový ústavRestaurování vlámských tapisérií, foto: Národní památkový ústav Nástroje, které se používají při restaurování, ukázala Hana Tunklová: "Nůžky, jehla, pinzeta, nic víc k tomu nepotřebujete. Když opravujeme místa, která jsou hodně slepená nebo jsou tvrdá, tak používáme i kleště."

Jak poznat na tapiserii restaurovaná místa, vysvětluje kurátorka sbírek národního památkového ústavu Kateřina Cichrová:

"Když se podíváte dospod a vidíte takové divné vzory, tak to už je plocha, která je restaurovaná. Když se podíváte na zónu, kterou paní restaurátorka teď dělá, tak tam byla velká díra vyplněná částečně úplně jinou tapisérií, která má zcela jinou strukturu. Mnohem hrubší. Ale my jsme se rozhodli, že ty staré opravy, které tolik vizuálně nevadí, tam pro zajímavost necháme."

Vlámské tapisérie, foto: Národní památkový ústavVlámské tapisérie, foto: Národní památkový ústav Tapiserie většinou přibližují idylickou krajinu, biblické příběhy nebo hrdinné skutky. Jsou to textilní umělecká díla, která provázela lidstvo po staletí. Nejdeme je nejen v zámcích a muzeích, moderní tapisérie se tkají dodnes. Nejstarší vyobrazení výroby tapisérií pochází už ze starověkého Egypta z období 2000 let před naším letopočtem.

Gobelínové dílny v Jindřichově Hradci založila Marie Teinitzerová

Gobelínové dílny v Jindřichově Hradci, kde se tapisérie nyní restaurují, založila v roce 1910 textilní výtvarnice Marie Teinitzerová, která jako jedna z prvních žen studovala uměleckoprůmyslovou školu.

První gobelín se zde utkal v roce 1911. Je vystaven v zámku v Novém Městě nad Metují a jeho námětem je boj svatého Jiří s drakem. Návrhy pro gobelíny malovali i umělci jako Švabinský, Svolinský, Bauch a další, a gobelínka se prosadila i na zahraničních trzích.

Tapisérie Kimónova bitva, foto: Archiv Moravské galerie v BrněTapisérie Kimónova bitva, foto: Archiv Moravské galerie v Brně

Unikátní sbírku tapisérií má muzeum v Liberci

Zajímavé tapisérie jsou po celé České republice. Například v Moravská galerie Brno má tapisérii s názvem Kimónova bitva. Vznikla v 18. století v Belgii a galerie ji získala již v roce 1885 ve špatném stavu. Také tuto tapisérii obnovily Ateliéry tapisérii v Jindřichově Hradci. Na vodním hradě Švihov je tapisérie z počátku 18. století, která přibližuje příběh z obléhání Jeruzaléma při první křížové výpravě. Unikátní sbírku gobelínů má i muzeum v Liberci.

"Základ sbírky tapisérií byl položen v roce 1884 a to byl první gobelín, který sem věnovala hraběnka Matylda Clam - Gallasová, která byla přesvědčená, že muzeum vzácnou tapisérii potřebuje jako základ, i když po pravdě řečeno, byla v takovém stavu, že když jsme ji nechali restaurovat, tak se ukázalo, že jedna třetina téměř chybí," uvedl při naší návštěvě Oldřich Palata. Pro sbírku to byl však dobrý začátek. Jednalo se totiž o vzácnou bruselskou tapisérii.

Některé z tapisérií restaurovali čtyři lidé po tři roky. Opravou prošla i nejstarší tapisérie z roku 1520 utkaná ve valonské dílně. Představuje válečnou výpravu a před pěti sty lety na ni tvůrci použili rostlinná barviva. V roce 1911 ji dostali do rukou restaurátoři ve Vratislavicích u Liberce.

"Tehdy použili pro restaurátorský zásah nová syntetická barviva a to byl základní zádrhel. Jistě věřili, že jsou stálá, ale ve srovnání s těmi původními barva velice rychle šisovala, ztratila svou barevnost a vytvořily se výrazné záplaty, které působily rušivě. My jsme v roce 1971 nechali tapisérii znovu restaurovat v dílnách Národní galerie a právě při té příležitosti se ukázalo, že je daná dohromady z různých částí. Když se podíváte na hlavu bělouše, tak už to není gotická kompozice, byla tam dosazena. Nohou koní se nedopočítáte. Ale na první pohled to ani nikdo nezkouší, protože má pocit, že to k tomu patří," dodal Oldřich Palata.

22-03-2020