Rakouský parlament vyzval svou vládu ke krokům vůči ČR kvůli Temelínu

Rakouský parlament ve čtvrtek jednomyslně vyzval vídeňskou vládu k případnému podání žaloby proti České republice kvůli nedávné kolaudaci jaderné elektrárny Temelín. Prezident Klaus označil rozhodnutí rakouských poslanců za skandální. České ministerstvo zahraničí pohrozilo vypovězením bezpečnostního dialogu s Rakouskem. Podrobnosti zjišťovala Martina Lustigová.

Důvodem rakouského kroku je nedávná kolaudace jihočeské elektrárny. Rakouská vláda má podle usnesení parlamentu podat žalobu, pokud Česko neprodleně nepředloží důkazy o posílení bezpečnosti temelínské elektrárny. Text, který rakouští poslanci schválili, vychází z předpokladu, že Česko kolaudací jaderné elektrárny Temelín porušilo dohodu z Melku o bezpečnostním dialogu mezi Rakouskem a Českou republikou.

Podle ministra zahraničí Alexandra Vondry ale česká strana melkské dohody neporušila. "To, co jsme v melkské dohodě ustavili s Rakouskem, je naprosto bezprecedentní unikátní bezpečnostní spolupráce, kdy skutečně dáváme maximum informací. Ale pokud bude druhá strana dávat něco k soudu, tak ten dialog bude probíhat jinde," uvedl ministr Vondra.

Předsedkyně Státního úřadu pro jadernou bezpečnost Dana Drábová říká, že jsme v rámci dohody z Melku předložili vše, co jsme předložit mohli: "Praha předložila všechno, co technicky bylo možné a rozumné předložit, takže tam už další kroky mnoho smyslu nemají. Ale k tomu posilování bezpečnosti - vylepšování bezpečnostních parametrů, vylepšování zařízení k té jaderné elektrárně patří a bude ji provázet celý život. Ale ne proto, že se o tom usnese jakýkoliv parlament, ale prostě proto, že je to základní podmínka pro to, aby ta elektrárna mohla dobře fungovat."

A proč je Temelín pro Rakušany tak citlivou otázkou? Na to se ptám kolegy z německé redakce Radia Praha Geralda Schuberta.

"Obecně se asi musí říct, že v Rakousku panuje velmi široký protijaderný konsensus. Rakousko jaderné elektrárny nemá. Docela zajímavé je, že v Rakousku jedna jaderná elektrárna stojí, ale nikdy nebyla zprovozněna. V roce 1978 se konalo referendum a Rakušané ji odmítli zprovoznit. A od té doby, řekl bych, je jaderná energie v Rakousku skoro politické tabu."

V souvislosti s aktuálním vývojem se mluví o dohodách z Melku. Co je obsahem těchto dohod? A došlo opravdu z české strany k jejich porušení?

"Zdá se, že to je otázka interpretace. V té dohodě bylo víceméně řečeno, že se česká strana zavazuje informovat rakouskou stranu o stavu bezpečnosti. Jestli to je uspokojivé pro jednu nebo druhou stranu, to je vždycky otázka. Česká veřejnost teď tvrdí, že informační politika vůči Rakousku je opravdu nadstandardní, že rakouská strana má k dispozici veškerou dokumentaci, že má víc informací, než je na světě obvyklé. Rakouská strana zase samozřejmě říká, že ne, že tam chybí určité detaily, mají tam teď dokonce dva velice odborné detaily, o kterých se cítí být špatně informováni. A o tom je víceméně ten spor. A teď je otázka, na jaké úrovni se to může řešit a jestli opravdu k tomu přispěje žaloba, o které se mluví."

Je usnesení rakouského parlamentu o žalobě pro rakouskou vládu závazné? Musí žalobu podat?

"Je to samozřejmě usnesení parlamentu, které vláda nemůže jen tak ignorovat. Otázka ale je, do jaké míry by se taková žaloba mohla připravit opravdu důkladně. Ministr životního prostředí Josef Pröll řekl, že taková žaloba by se musela připravit velmi důkladně, protože mezinárodně by to byla hanba, kdyby tato žaloba ztroskotala. Vůbec není jasné, kde by se ta žaloba podala. Vůbec není jasné, co by přesně obsahovala. V tom čtvrtečním usnesení se říká, že nejdříve se musí rakouská vláda obrátit na českou vládu a požádat ji o dodání dokumentace, o které si myslí, že dosud chybí. A až potom, kdyby na to česká strana nereagovala nebo nereagovala tak, jak si to Rakušané představují, by zahájili nějaké kroky, které by mohly vést k takové žalobě."