Radar prošel Senátem

28-11-2008

Horní komora českého parlamentu podle očekávání schválila smlouvy, které umožňují vybudování radarové základny USA na českém území. Senát podpořil jak dohodu o postavení základny v Brdech, tak smlouvu o podmínkách pobytu amerických vojáků, kteří by na této základně působili. Základna má být součástí systému protiraketové obrany, jehož raketová část má být vybudována v Polsku.

Zleva: ministrině obrany Vlasta Parkanová, Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg, foto: ČTKZleva: ministrině obrany Vlasta Parkanová, Alexandr Vondra a Karel Schwarzenberg, foto: ČTK Senát schválil smlouvy o americkém radaru v Česku ústavní většinou 49 hlasů ze všech 81 senátorů. Pro schválení smluv hlasovali jednotně všichni senátoři ODS, KDU-ČSL i členové Klubu otevřené demokracie. Podle ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je to důležitý signál jak pro naše občany, tak pro zahraničí:

"Je to významné rozhodnutí. Zajímavé pro mně je, že jsme zde dosáhli dokonce ústavní většiny, což je důležitý signál pro svět, pro Evropu, ale také pro náš národ. Senátoři se projevili tak, že se cítí být odpovědní za bezpečnost naší republiky dnes i v budoucnosti, a to už dává oprávnění k soudu, že ta druhá komora našeho parlamentu má pravdu veliký význam."

Sociální demokraté chtěli tento bod programu odložit nebo nechat přezkoumat Ústavním soudem. Místopředsedkyně senátorského klubu ČSSD Jiřina Rippelová bezprostředně po hlasování vyjádřila názor, že Senát mohl s rozhodnutím vyčkat:

"Já si myslím, že Česká republika je součástí obranného paktu NATO, a tohleto je bilaterální smlouva mezi Spojenými státy a Českou republikou. Já si skutečně nemyslím, že náš projev neodsouhlasení těch dvou smluv byl nějakým projevem antiamerikanismu, nějakého ublíženeckého vztahu vůči Spojeným státům. Prostě toto takhle bylo. My jsme chtěli, aby se ty smlouvy dnes prostě neschválily."

Podle zástupců vládních stran důvod vyčkávat nebyl. Opozice totiž navrhovala, aby se norma o rok odložila, nebo aby se postoupila Ústavnímu soudu. Podle komunistické senátorky Marty Bayerové se smlouvy k němu stejně ještě dostanou:

"My jsme byli proti, hlasovali jsme proti, zachováváme náš názor stále stejný, a myslím si, že to beztoho nakonec skončí u Ústavního soudu. A to podpoříme, protože si opravdu myslím, tak, jak jsem to říkala vždycky a říkám to pořád, že ani jedna noha cizího vojáka nepatří na naše území. Proboha, už se jednou poučme!"

Postoupení smluv Ústavnímu soudu nebo odložení jejich projednávání o rok nemá podle vicepremiéra Alexandra Vondry smysl:

"Já si myslím, že je to důležitý signál, ta ústavní většina. Senát odpracoval obě ty smlouvy a jsem za to velmi rád, protože návrhy na odročení nedávají žádný smysl. Česká republika, pokud má být věrohodná, tak musí umět stát za tím, co si podepsala. Je to o spojenectví v NATO, a pokud my se máme spolehnout na jiné, musí být spolehnutí i na nás."

Dohody budou platit, pokud je schválí i sněmovna a podepíše prezident Václav Klaus. Ten už v červenci oznámil, že minimálně smlouvu o vybudování základny podepíše "bez jakéhokoliv váhání". Největší potíže s prosazením smluv tak bude mít vláda ve sněmovně, kde nemá zajištěnu většinu jako v Senátu. Sněmovna zařadila tento bod i na listopadovou schůzi, poslanci ale neschválili její program. Zatím není jasné, kdy se k němu poslanci vrátí.

28-11-2008