První kolo senátních voleb ovládla ODS, nejvíce mandátů na radnicích získali nezávislí kandidáti

23-10-2006

V pátek a v sobotu Češi volili nová obecní zastupitelstva a třetinu senátorů. Svého senátora přišlo vybrat 42% oprávněných voličů, komunálních voleb se zúčastnilo přes 46% voličů. V obecních volbách triumfovali nezávislí kandidáti, kteří získali 60% mandátů. Z politických stran si v komunálních volbách nejlépe vedli občanští demokraté. Ti uspěli i v senátních volbách: do druhého kola v 27 volebních obvodech postoupilo 26 kandidátů ODS, druzí sociální demokraté mají ve druhém kole 11 osobností. Volby sledovala Martina Lustigová.

Volební účast v komunálních volbách, foto: ČTKVolební účast v komunálních volbách, foto: ČTK Zastavme se nejdříve u volební účasti - tu hodnotí politolog Pavel Šaradín: "Volební účast předčila všechna očekávání. Spíše se vždy čeká horší volební účast. Takže já jsem velmi mile překvapen a jsem rád, že tolik občanů přišlo legitimizovat své zastupitele a senátory." Podle Pavla Šaradína řada občanů ještě cítila, že doznívá souboj mezi ODS a ČSSD. A jaké další faktory ovlivnily volební účast? "Myslím si, že také počasí rozhodlo, že si lidé udělali vycházku. To je zvláště vidět v menších obcích, kde volební účast byla 60%, někde 90% a někde i 100%."

Politolog Lubomír Kopeček zase upozorňuje na jiný aspekt volební účasti: "Na druhou stranu, když to srovnáte s volbami do Poslanecké sněmovny, kdy přišlo 65% voličů, a v komunálních volbách máme účast 46%, tak ten rozdíl je ještě docela markantní. Pořád lze komunální volby brát jako volby, kterých značná část občanů nemá zájem se účastnit. Jsou to volby, které jsou brány v podstatě jako volby druhého řádu. To samé, možná v trochu výraznějším měřítku, platí u Senátu, to jest, že i ten drobný čtyřprocentní rozdíl mezi účastí v komunálních a senátních volbách ukazuje, že určitá část občanů, která má zájem o komunální volby, nevolí v senátních volbách."

Podívejme se podrobněji na výsledky senátních voleb. Občanští demokraté teď mají ve hře 26 kandidátů, sociální demokraté 11 kandidátů, lidovci 6 kandidátů, komunisté 3 kandidáty, po jednom kandidátovi má ve druhém kole Strana zelených i Unie svobody-DEU, ostatní strany a hnutí mají ve hře celkem 4 kandidáty, postoupili také 2 nezávislí.

Výsledky senátních voleb ve všech volebních obvodech, zdroj: ČTKVýsledky senátních voleb ve všech volebních obvodech, zdroj: ČTK Jak výsledky prvního kola senátních voleb interpretovat? Slovo má Pavel Šaradín: "Jednoznačně je to úspěch občanských demokratů, ale to se dalo očekávat, protože občané mají tendenci volit tu politickou stranu, která vyhrála volby." Podle Pavla Šaradína u voličů ODS doznívá spokojenost s jejich rozhodnutím v jarních volbách do Poslanecké sněmovny. "Jako mírný úspěch hodnotím pozici ČSSD, protože si vytvořila naději posílit oproti těm posledním volbám, respektive může obhájit to jedno jediné křeslo, které obhajuje, a také asi posílit. Jako úspěch hodnotím i několik případů nezávislých kandidátů." To byly úspěchy, podívejme se také na neúspěchy. "Já si myslím, že KDU-ČSL mohla být leckde silnější a také třeba menší, liberální politické strany, které postavily kandidáta, možná počítaly s větším úspěchem. A také ten jediný postup pro Stranu zelených - tam si myslím, že bylo možné tuto kandidaturu ještě zúročit v některých obvodech, především v Brně."

Politolog Lubomír Kopeček upozorňuje, že výsledky, o kterých mluvíme, jsou zatím jen průběžné a o tom, kdo skutečně v Senátu zasedne, rozhodne druhé kolo: "I když to na první pohled může vypadat, že k vítězství má drtivě našlápnuto ODS, ta dosavadní praxe voleb od roku 1996 je taková, že vítězství z prvního kola, tj. ODS, bývá ve druhém kole, řekněme, mandátově umenšeno. Počáteční nadějná pozice se smrskne na mnohem méně mandátů, než to původně vypadalo."

Výsledky komunálních voleb podle volebních stran, zdroj: ČTKVýsledky komunálních voleb podle volebních stran, zdroj: ČTK Do Senátu kandidovala celá řada celebrit a téměř všechny propadly. Čím to je? "Já myslím, že voliči jsou zkušení a cítí, že pokud za někým není nějaká idea, něco, co by chtěl prosadit, tak takového kandidáta odmítá. Když se podíváme na tu pestrou škálu, kterou nabízelo hnutí Politika 21, tak tam skutečně nějaká ústřední myšlenka chyběla. A samotná celebrita podle mě táhne určité spektrum, které ale k volbám nechodí," soudí Pavel Šaradín.

V komunálních volbách výrazně uspěli nezávislí kandidáti, kteří v obecních zastupitelstvech obsadili 60% křesel. Z politických stran si nejlépe vedla ODS. V Praze získala 54% hlasů. Jak si vysvětlit to, že se voliči přiklánějí k nezávislým kandidátům? "Je to důsledkem toho, že nabídka ze strany nezávislých uskupení nebo nezávislých kandidátů je mnohem bohatší, než je tomu u politických stran. Parlamentní politické strany nabízejí skutečně velmi málo kandidátů, protože nejsou zastoupeny ve všech regionech, mají málo místních skupin i menší počet členů, než jsou různí nezávislí kandidáti. Takže z tohoto důvodu především díky úspěchu v menších obcích a vesnicích získávají nezávislí velký počet mandátů," hodnotí komunální volby politolog Pavel Šaradín.

23-10-2006