Proč se Ital v Bruselu začal učit česky

Motivy toho, proč se zajímají o český jazyk, kulturu nebo společenské a politické dění, jsou někdy zajímavě překvapivé, jindy zase narazíme na prosté vysvětlení v podobě rodinné vazby. To je případ našeho dnešního hosta.

Massimo Ciscato je Ital, žijící v Bruselu. Důvod, proč se před třinácti lety začal učit česky a zajímat o české reálie, už jistě tušíte: "Jsem Ital, bydlím v Belgii, ale mám českou ženu. Studoval jsem tři týdny v Praze v roce 1997 a potom jsem studoval pár měsíců v Bruselu. A poslouchám doma česky. Máme tři děti, moje žena na ně mluví česky, tak slyším češtinu celou dobu."

Sám Ciscato mluví se svými dětmi italsky, v této bruselské rodině se ale nemluví pouze dvěma jazyky, protože děti se učí taky jeden z jazyků země, kde žijí. A tak mají domácnost "tříjazyčnou, protože oni studují v nizozemštině."

Při té příležitosti jsme v rozhovoru s Massimem Ciscatem narazili také na téma, ke kterému se v našem vysílání pravidelně vracíme: "My máme tři děti a tomu velkému je šest let, chodí na Českou školu. Docela ho to baví."

Co dává Česká škola bez hranic nejstaršímu synovi, a případně celé rodině, to už byla naše otázka pro Radku Ciscatovou:

Česká škola bez hranic v Bruselu "Pro nás je nejdůležitější, že vlastně musí aspoň hodinu týdně mluvit jenom česky. Teď je mu šest, skončil první třídu v Belgii, a jako hlavní jazyk si vybral holandštinu. Takže doma na nás mluví holandsky a tam je nucen aspoň jednou týdně mluvit hodinu česky. Takže to je pro nás největší přínos. Jinak my nepotřebujeme to, o co se teď snaží Česká škola bez hranic, aby byla zároveň uznávaná v Česku, protože my asi celou školní docházku absolvujeme v Belgii. Ale jak říkám, syn je donucen mluvit česky a vlastně pochopí, že jinak mu tam nerozumějí. Protože doma ví, že mu rozumíme jinak, tak tady ví, že musí mluvit česky, a správně česky, aby mu bylo rozuměno. To je pro nás nejhlavnější."

Massimo Ciscato je příležitostný posluchač Radia Praha a sleduje i další česká média, kde se ve snaze prohloubit si slovní zásobu neomezuje jenom některá témata nebo oblasti: "Já poslouchám všechno, zprávy, pohádky, všechno je to pro mě docela zajímavé a pro moji češtinu je to i nutné, protože musím se zlepšit."

Povoláním informatik, pečující o počítačovou bezpečnost, si netroufal odpovědět na otázku, zda jsou pro něj pohádky spíše relaxem od práce, nebo naopak rozvíjejí jeho fantazii, možná i v prospěch jeho profese. Zkrátka má pohádky rád a zprávy ho zajímají: "Moje žena poslouchá zprávy a já poslouchám taky, pak se o tom bavíme, ona mi vysvětlí, jaká je situace v České republice a co se tam děje, je to pro mě docela zajímavé."