Proč český česnek láká zloděje?

11-07-2011

Na českých polích se v těchto dnech začínají množit krádeže česneku. Ano, slyšíte správně. Nejnovějším terčem tzv. zemědělských zlodějů se staly dozrávající palice této aromatické rostliny. Český česnek je totiž nedostatkové zboží. Rostoucí poptávka zvedla jeho cenu, a zařadila jej tak do kategorie „výdělečné zeleniny". Proč?

Důvod je nasnadě. Dovážený česnek, který do našich prodejen zeleniny přichází z šedesáti procent z Číny a z třiceti z Argentiny, se tomu českému zdaleka nevyrovná.

"Ty čínské česneky se dlouhou dobu transportují a jsou to česneky, které jsou raného typu a nemají příliš vysoké zastoupení biologicky aktivních látek. České česneky, které jsou pěstované u nás, jsou chutnější. My jsme analyzovali zhruba 130 genetických zdrojů pomocí náročných genetických analýz a rozdíly mezi česneky jsou poměrně značné. A zjistili jsme, že i mezi odrůdami jsou rozdíly v tom, jak vydrží skladování. Třeba čínský česnek vydrží pouze krátkou dobu, kdežto některé naše odrůdy vydrží přes celou zimu,"

Jaroslava OvesnáJaroslava Ovesná říká Jaroslava Ovesná z Výzkumného ústavu rostlinné výroby. A to přitom nezmínila ještě škodlivé chemikálie, kterými čínští pěstitelé svá pole ošetřují. Čínský česnek má ale jedno hlavní plus, a tím je cena. Zatímco za kilo čínského česneku zaplatíte kolem 120 korun, kilo českého česneku vás na trhu vyjde na 180 korun. Na internetu ho najdete i za cenu převyšující 230 korun. To je situace dnes, kdy se stále více zajímáme o kvalitu potravin. Ještě před pár lety pro nás ale byla určující cena.

"Díky nízké ceně konkurenčních česneků zde došlo k útlumu produkce českého česneku a také se nevěnovala dostatečná pozornost jeho kvalitě a zdravotnímu stavu. Proto ho není možné tak rychle namnožit, jak bychom si představovali."

Roční spotřeba česneku v České republice se pohybuje mezi 6500 a 7000 tunami. Čeští profesionální pěstitelé přitom dodají asi 700 tun česneku ročně a zhruba stejné množství vypěstují i lidé na záhoncích pro vlastní spotřebu. Co do výroby česneku je tak Česká republika soběstačná jen z jedné pětiny. Čeští přírodovědci ale zůstávají optimisty. Namnožení českého česneku sice jen tak neurychlí, o jeho kvalitu však dbají dlouhodobě, mimo jiné právě ve Výzkumném ústavu rostlinné výroby, kde působí i Jaroslava Ovesná.

Odrůdy česneku, foto: Eugenie Linková, AKČROdrůdy česneku, foto: Eugenie Linková, AKČR "U nás existuje několik programů na uchování česneku a využití těch nejlepších zdrojů. Jednak na pracovišti v Olomouci je sbírka, která se každý rok přesazuje a čítá více než 600 genotypů. Její udržování je poměrně pracné. Na ni navazuje pracoviště v Praze, které se zabývá kryoprezervací, tzn. uchováváním materiálů při ultranízkých teplotách v tekutém dusíku. Také se věnujeme ozdravování česneku detekcí jejich virů."

Pěstování česneku, foto: server Český domácí česnekPěstování česneku, foto: server Český domácí česnek To ale není všechno. Další poznatky o česneku a jeho odrůdách by mohla přinést spolupráce, kterou badatelé Výzkumného ústavu rostlinné výroby nedávno uzavřeli se svými argentinskými kolegy.

"Můžeme si navzájem vyměňovat informace, protože my máme třeba lépe vybavené pracoviště molekulární genetiky, oni zase mají větší zkušenosti v té praktické produkci, protože rozměry jejich produkce jsou v porovnání s námi veliké. Mají registrovanou řadu odrůd, které sem přivezli na ukázku, a našim česnekářům se tyto materiály velice líbily. Mne ale zaujal zejména jejich program na výzkum zdravotních benefitů česneků. Oni studují, jakým způsobem má česnek vliv na lidský organismus, studují jeho aktivity, které snižují srážlivost krve, možnost snižování cholesterolu a další."

11-07-2011