Prezidentští kandidáti a radar v Brdech

28-01-2008

Neuplynuly ani dva týdny od chvíle, co Česko navštívil šéf americké Agentury pro protiraketovou obranu generál Obering, a už se chystá další kolo dvoustranných jednání o vybudování radaru v Brdech. Na české straně zatím volitelé příští hlavy státu zpovídají kandidáty i z postojů k tomuto tématu, v očekávání amerických prezidentských voleb se zase objevují spekulace, jak by změna v Bílém době mohla ovlivnit americké plány ve střední Evropě.

Václav Klaus, foto: ČTKVáclav Klaus, foto: ČTK "Myslím si, že radar na české půdě bude. Nebude to zítra ani pozítří, je ještě mnoho technických a legislativních otázek, které se musí vyřešit," řekl loni v listopadu prezident Václav Klaus televizní stanici BBC. Také zdůraznil, že mezitím by se do systému protiraketové obrany mělo zapojit NATO, což by usnadnilo debatu a rozhodování o radaru v Česku. Česko-americká transatlantická spolupráce je podle prezidenta důležitějším momentem, než spekulace, kdy bude mít Írán či jiná země k dispozici účinné balistické rakety, zaznělo na podzim v BBC, stejně jako o čtvrt roku dříve v jeho rozhovoru pro Rádio Svobodná Evropa.

Na domácí půdě se prezident k těmto otázkám příliš často nevrací. Jeho loňská vyjádření nebyla nijak zpochybněna a Klausova hlavní opora v nadcházející prezidentské volbě, Občanská demokratická strana, je se svým kandidátem v souladu. Vysvětlovat ale má co Jan Švejnar, který v klání s Klausem spoléhá hlavně na hlasy zelených a sociálních demokratů, kde se postoje k radaru rozprostírají od velice opatrných až po razantně odmítavé.

Jan Švejnar, foto: ČTKJan Švejnar, foto: ČTK O víkendu Jan Švejnar navštívil jednání širšího vedení Strany zelených, která - jak se podle něj ukázalo - je sama v otázce radaru rozpolcená. Ani uchazeč o křeslo prezidenta však svá stanoviska neformuluje nijak razantně: "Jsou zde různé názory a můj názor byl vlastně takový, řekl bych, někde uprostřed možná toho spektra, které tam je, a byl přijat jako takový, že je to rozvážný názor, který bere v úvahu pro a proti a má jako cíl zajištění bezpečnosti České republiky."

V zásadě Švejnar považuje vybudování radaru za přínosné, neboť podle něj existují reálné hrozby, proti kterým se musí celé západní společenství bránit. Zdůrazňováním, že situace kolem radaru se neustále vyvíjí jak ve Spojených státech, tak v Polsku, uvnitř NATO i mezi Amerikou a Ruskem, se však Klausův protikandidát minulý týden dostal do situace, že musel dementovat spekulace o změně jeho původních postojů.

Karel Schwarzenberg (vlevo), foto: ČTKKarel Schwarzenberg (vlevo), foto: ČTK Další Švejnarova opora, sociální demokraté, zdaleka ne všichni říkají kategorické „ne“. Zdůrazňují však požadavek referenda a hlavně nad dvoustrannou česko-americkou spolupráci v této otázce stavějí diskusi s dalšími partnery, jak už dříve řekl sociálnědemokratický místopředseda Poslanecké sněmovny Lubomír Zaorálek: "Chceme, aby se to debatovalo v Evropské unii, na půdě s našimi spojenci v NATO a v Evropě. Abychom si ujasnili, kde jsou hrozby, jaké je jejich pořadí a jak jim budeme čelit."

V opozici se také objevují názory, že s vyjednáváním je lépe počkat až na toho, kdo vyhraje volby ve Spojených státech. Ministr zahraničí Karel Schwarzenberg to ale odmítá. V americké zahraniční politice podle něj stejně spíše převáží kontinuita a v jednání na poslední chvíli navíc vidí možnou výhodu. "Já vycházím z velmi prosté úvahy, že odcházející administrativa chce ještě dosáhnout jistého úspěchu a má na to už omezený čas, takže bude asi vstřícnější."

28-01-2008