Prezident se v Chorvatsku setkal s krajany

Podpora krajanského života Čechů v Chorvatsku. To byl účel setkání prezidenta Václava Klause se zástupci Českých besed, ke kterému došlo během jeho návštěvy v Záhřebu. Prezident mimo jiné uvedl, že o české komunitě se uznale vyjadřovali i chorvatští politici, se kterými se setkal. Více uslyšíte od Zdeňky Kuchyňové.

Prezident Václav Klaus a Stip Mesič (vpravo), foto: ČTKPrezident Václav Klaus a Stip Mesič (vpravo), foto: ČTK Krajané v Chorvatsku jsou jednou z největších a nejaktivnějších českých komunit v Evropě. Podle posledního sčítání se zde k české národnosti hlásí 10,5 tisíce lidí. Setkání s prezidentem se zúčastnila také Ivana Tichá, která učí na české škole v Záhřebu.

"Prezident Klaus i se svou chotí paní Livií udělali krajanům v Chorvatsku tím setkáním velkou radost. Přišli představitelé Svazu Čechů v Chorvatsku a bylo nás kolem dvaceti. S panem prezidentem jsme se bavili především o činnosti české menšiny. Dokonce nám napsal do Pamětní knihy České besedy Záhřeb, že obdivuje aktivitu našich krajanů v Chorvatsku a že nám bude maximálně pomáhat a podporovat nás."

Jak dlouho setkání trvalo?

"Původně jsme mysleli, že bude kolem hodinky, ale nakonec trvalo dvě."

Hovořili jste s prezidentem o problémech, které vás trápí a s čím jste naopak spokojeni?

"Český stát krajanům pomáhá několika způsoby. Za prvé finančně. Materiální podpora se posílá přímo na Svaz Čechů, který rozhoduje, jak se prostředky rozdělí na veškerou činnost všech 26 Českých besed, škol, školek a vydavatelství. Za druhé samozřejmě ČR pomáhá morálně, protože často přijíždí návštěvy z naší pravlasti. Žádné námitky bych ani neuváděla, ani jsme se s panem prezidentem o tom nebavili, protože jsme velmi vděčni za veškerou pomoc a ta je velká."

Česká beseda v Záhřebu získala v restituci zpět svůj Národní dům. Probíhá tam rekonstrukce nebo už skončila? Co vše v domě bude?

"My jsme na náš český dům v Záhřebu velmi pyšní. To je budova vystavěná v roce 1937 především finančními prostředky krajanů - inženýrů, lékařů, v podstatě bohatších členů České besedy Záhřeb. Pak byla válka, činnost byla zakázaná, budovu nám vzali a dostali jsme ji zpět až v roce 1996. Byla velmi zdevastovaná. Tady sídlila televize a radio a po rozsáhlém požáru to vše nechali tak, protože věděli, že bude restituce. Sami opravujeme patro za patrem a jak něco opravíme, tak se to hned snažíme pronajmout, abychom získanými prostředky mohli kromě dalších úprav financovat i kulturní činnost. Ze čtyřpatrové budovy nám zůstalo neupravené pouze první patro, do kterého doufáme, že se jednou nastěhuje České cetrum."

V domě už sídlí zastoupení jedné české společnosti. Desetiletý pronájem zplatilo rekonstrukcí částí prostor. Krajané by byli rádi, kdyby sem našlo cestu více takových podnikatelů z Česka. Česká beseda dokonce v budově založila malé muzeum a snaží se, aby čeština nevymizela. V Záhřebu proto je i česká doplňovací škola, kterou navštěvuje 60 dětí.

"Funguje jenom v sobotu, protože naše děti chodí do základních a středních škol v celém Záhřebu a to je velké město, takže ta škola by asi jinak nefungovala. Proto děti přicházejí v sobotu a výuka probíhá celý den. Jde o výuku českého jazyka, kultury, to znamená zeměpis, dějepis, hudební a výtvarná výchova, dále pěstujeme zvyky, tančíme folklór a hrajeme divadlo."