Prezident musí rozhodnout a zdůvodnit rozhodnutí zákonem, zopakoval soud

22-05-2008

Už tři roky se táhne spor o jmenování soudců. Prezident Václav Klaus tehdy odmítl jmenovat několik soudních čekatelů soudci s odůvodněním, že jsou na soudce příliš mladí. Bylo jim méně než 30 let. Někteří neúspěšní čekatelé považovali toto rozhodnutí za nesprávné, a bránili se žalobami. Nakonec však vytrval jen Petr Langer. V jeho případu nyní rozhodl Nejvyšší správní soud.

Už Městský soud v Praze už loni uvedl, že Klaus musí o Langerovi nějak rozhodnout. Dal prezidentovi půlroční lhůtu, která vypršela v lednu. Hrad však vyjádřil přesvědčení, že soud by neměl podobným způsobem ukládat prezidentovi povinnosti a podal námitku proti podjatosti soudkyň. Nejvyšší správní soud nyní zamítl Klausovu kasační stížnost a zopakoval, že prezident by o případném jmenování justičního čekatele Petra Langera soudcem měl rozhodnout.

Petr Langer v současnosti sbírá zkušenosti v zahraničí a doufá, že v nejhorším případě se stane soudcem, až Klausovi vyprší mandát:

"I po těch dlouhých letech mám stále zájem stát se soudcem, a pokud se jím tedy nestanu do roku 2013, tak pevně věřím, že poté určitě."

Prezidentův mluvčí Petr Hájek řekl, že Klaus počká na písemnou podobu rozhodnutí. Poté se k tomu může vyjádřit, dodal Hájek.

NSS dnes v podstatě zopakoval své starší stanovisko, podle kterého je možné přezkoumat některá prezidentova rozhodnutí ve správním soudnictví.

"Soud zdůraznil, že absence osobní zodpovědnosti z výkonu funkce prezidenta republiky, jak je zakotvena v Ústavě, neznamená absenci jakékoliv kontroly jeho činnosti či aktů. Prezident republiky není nad zákonem ani mimo jeho kontrolu,"

uvedla mluvčí Nejvyššího správního soudu Sylva Dostálová.

"Pokud se prezident republiky rozhodne určitého kandidáta do funkce soudce nejmenovat, je povinen tento svůj krok zdůvodnit," uvedli soudci NSS. Klaus sice své rozhodnutí zdůvodnil, a to právě nízkým věkem, toto zdůvodnění však podle Dostálové není správné:

"Prezident republiky je orgánem moci výkonné a uplatňuje státní moc, kterou lze podle listiny základních práv a svobod uplatňovat pouze na základě zákona a v jeho mezích. Pokud tedy zákon stanoví určitý soubor podmínek pro jmenování do funkce soudce, prezident si nemůže vytvářet podmínky dodatečné, které nejsou v zákoně obsaženy, jako například v tomto případě věk."

Případ čekatele Langera možná skončí u Ústavního soudu. Proti verdiktu se totiž nelze odvolat, je pouze možné podat ústavní stížnost. A prezident v minulosti tuto možnost naznačil. Bylo by to vhodné i podle řady právních odborníků. "Myslím si, že ta věc je tak zásadní - jestli lze, nebo nelze prezidentovi soudním rozhodnutím ukládat výkon jeho ústavní pravomoci - že si to skutečně zaslouží posouzení ÚS," řekl nedávno například předseda Městského soudu v Praze Jan Sváček.

22-05-2008