Prezident je opět ve sporu s premiérem

Premiér Jiří Paroubek (vlevo) a prezident Václav Klaus
0:00
/
0:00

Mezi prezidentem Václavem Klausem a premiérem Jiřím Paroubkem se opět vyostřil spor ohledně zahraniční politiky. Nejdříve se oba politici nepohodli, kdo z nich má vůbec zahraniční politiku určovat. Pak přišla na řadu euroústava. A nyní si prezident s premiérem vyměňují ostré názory na problém sudetoněmeckých antifašistů. Více už Martina Lustigová.

Během své čtvrteční návštěvy Vídně jednal Jiří Paroubek s rakouským kancléřem Wolfgangem Schüsselem mimo jiné také o svém úmyslu symbolicky odškodnit sudetoněmecké antifašisty. Rakouský kancléř gesto ocenil - podle něj je důležité, že se poprvé vůči německé menšině neuplatňuje princip kolektivní viny.

Premiér Paroubek v této souvislosti upozornil na rozdílný postoj prezidenta Václava Klause. Prezident Paroubkův návrh označil za nezodpovědný a nešťastný a přirovnal ho k otevírání Pandořiny skříňky. "Jsou pouze dvě instituce, které vyslovily, řekněme, nesouhlas se záměrem gesta. Jedna instituce je Občanská demokratická strana, které je pan prezident Klaus čestným předsedou. A ta druhá instituce je Sudetendeutsche Landsmanschaft v Rakousku. To není zrovna ideální společnost,"řekl Jiří Paroubek. Podle premiéra prezident iniciativě neporozuměl a podstatu smířlivého gesta nepochopil. To prezident Klaus nenechal bez reakce. "Za prvé tomu rozumím velmi dobře. Za druhé jeho slova považuji za mimořádně drzá. Mám pocit, že už ztratil veškerý rozum," uvedl ve čtvrtek Václav Klaus pro televizi Nova. Jiří Paroubek odmítl na něco takového reagovat. Je prý na českých občanech, aby si udělali úsudek sami.

A jak se na spory prezidenta a premiéra dívají odborníci? Slovo má politoložka Vladimíra Dvořáková: "Já si myslím, že je to určitý konflikt, který vychází z potřeby vymezit prostor, který patří vládě a který patří prezidentovi. Přitom každá tato složka výkonné moci se snaží získat co největší prostor. Osobně se domnívám, že u nás skutečně zahraniční politiku tvoří vláda a prezident by minimálně neměl vystupovat v rozporu s názory, které má vláda. Samozřejmě je to vždycky obtížné, protože nemůžeme očekávat, že prezident bude říkat jenom to, co mu vláda nadiktuje."

Sudetendeutsche Landsmanschaft
Václav Klaus podobné spory zažíval už v 90. letech jako předseda vlády, kdy se mnohokrát nepohodl s prezidentem Václavem Havlem. Například před tzv. sarajevským atentátem v roce 1997 Klaus velmi ostře reagoval na Havlův projev v Rudolfinu, ve kterém tehdejší prezident kritizoval politiku jeho vlády. Neměl by teď mít Václav Klaus pro premiéra více pochopení a shovívavosti?

"Já si myslím, že Václav Klaus vždycky dokázal hrát tu roli, kterou momentálně hrál. To znamená, pokud byl v pozici premiéra, tak jasně hájil postavení premiéra, postavení vlády a její rozhodovací pravomoci ve vztahu k prezidentovi. Vzpomeňme si, že třeba jenom v průběhu opoziční smlouvy byla snaha velmi výrazně omezit pravomoci prezidenta. A samozřejmě v momentě, kdy je v pozici prezidenta, tak se sice paradoxně, ale poměrně logicky, dostává do té podoby některého fungování, jako měl Václav Havel. Nemyslím z hlediska postojů, ale z hlediska získání určitého prostoru pro vlastní politickou aktivitu."

Jak dalece takový konflikt poškozuje Českou republiku a vnímání České republiky v zahraničí?

"Já si myslím, že to nevytváří dobrý dojem o konsolidovaném politickém systému. Prostě v momentě, kdy si politické špičky vyjasňují pravidla hry, to nevytváří dojem, že ten systém je konsolidovaný. Ale na druhou stranu bych to zase příliš nepřeceňovala."