Představitelé KSČ věděli, že na hranici umírají lidé

Foto: Harold, Wikimedia Commons, CC BY-SA 3.0

Policejní Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV) zahájil stíhání vrcholných představitelů komunistického režimu. Jedná se o někdejšího generálního tajemníka KSČ Miloše Jakeše (97), bývalého premiéra Lubomíra Štrougala (95) a exministra vnitra Vratislava Vajnara (89). Nová zjištění podle policie dokazují, že věděli o tom, že na hranici umírají lidé při pokusu o útěk.

Foto: Harold,  Wikimedia Commons,  CC BY-SA 3.0

Milouš Jakeš,  foto: che,  Wikimedia CC BY-SA 2.5
Kriminalisté tvrdí, že kvůli jejich nečinnosti bylo od března 1976 do konce roku 1989 zastřeleno či roztrháno psy devět lidí, kteří se snažili překročit československé hranice, a nejméně dalších sedm lidí bylo zraněno.

Trestní oznámení podala před dvěma lety Platforma evropské paměti a svědomí. Informace našla v Národním archivu. Podle tehdejší ředitelky Neely Winkelmannové tu jsou materiály ze zasedání předsednictva ÚV KSČ včetně prezenčních listin.

"Prokázali jsme, že ve dnech, kdy tam tito pánové byli, byla podávaná také hlášení o tom, jak byli zabíjeni civilisté na hranicích. Tím je jednoznačně prokázáno, že věděli, že tam byli zabíjeni lidé a že úkolovali ministra tím, jak má vypadat systém ochrany státních hranic. Politbyro ÚV KSČ řešilo v téhle zemi úplně všechno."

Trestní oznámení bylo podáno na 67 lidí

Foto: archiv ČRo - Radio Prague International
Stíhání začíná 30 let od revoluce, kdy je bývalým funkcionářům kolem devadesátky. Jak dodala Neela Winkelmannová, Platforma podala trestní oznámení na celkem 67 lidí - od vedení státu až po konkrétní střelce na hranicích.

"Tito pánové jsou nahoře, ale pod nimi je celá pyramida velení pohraniční stráže až k těm střelcům. Doufám, že budou následovat další stíhání, že to nejsou jen tito tři pánové. Tady nejde o to, aby si odpykali nějaký trest. Jde o to, aby státní moc řekla, že to byl zločin, že to bylo v rozporu s platnými předpisy už v té době, a že nikdo neměl v té době dovolovat zabíjení bezbranných civilistů."

Právě v roce 1976 vstoupil v platnost Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, který každému člověku zaručoval právo svobodně opustit kteroukoliv zemi včetně vlasti. Jakeš i Štrougal byli členy předsednictva KSČ. Podle kriminalistů měli změnit právní předpisy, které použití střelných zbraní umožňovaly.

Jan Kalous | Foto: Noemi Fingerlandová,  Český rozhlas
"Mohli se pokusit upravit ten režim. Dokonce tak měli učinit právě proto, že zde byly mezinárodně smluvní závazky. Stát se zavazoval je dodržovat,"říká historik Jan Kalous z Ústavu pro studium totalitních režimů.

U Jakeše a Štrougala jde už o několikátý pokus o stíhání

Předseda KSČM Vojtěch Filip označil stíhání Jakeše a Štrougala za náhradní téma opozice. Novinářům řekl, že u Jakeše a Štrougala jde již o několikátý pokus o stíhání. Například Lubomíra Štrougala už dřív policie podezírala, že jako ministr vnitra v letech 1961 až 1965 nezabránil použití vysokého napětí v elektrických zátarasech na západní hranici. Případ je však promlčen. Ještě dříve byli Štrougal, Jakeš a dalších pět lidí obviněni za podíl na nezákonném vyzbrojování Lidových milicí. Jejich stíhání ale vyšetřovatelé následně zastavili.

Miroslav Štěpán,  foto: ČT24
Z pohlavárů bývalé KSČ byli ve vězení pouze Štěpán, Hoffmann či Kincl. Bývalý šéf městského výboru KSČ v Praze Miroslav Štěpán byl v roce 1990 odsouzen na 2,5 roku. Při protirežimní demonstraci v říjnu 1988 dal pokyn použít proti účastníkům vodní děla a granáty se slzným plynem. Nakrátko se za zdi věznice dostal i předlistopadový ministr vnitra František Kincl, jemuž soud v roce 1992 uložil tříletý trest kvůli nezákonnému zadržování občanů před listopadem 1989. Jediným z bývalých vysokých činitelů KSČ, který byl odsouzen v souvislosti s okupací Československa v roce 1968, byl Karel Hoffmann. V červnu 2003 mu soud vyměřil čtyřletý trest za zneužití pravomoci veřejného činitele. Po 25 dnech byl kvůli zdraví propuštěn na svobodu.