Před padesáti lety podepsali českoslovenští politici Moskevský protokol, pražské jaro bylo u konce

27. srpna 1968 byl v hlavním městě Sovětského svazu podepsán dokument, který na dlouhá léta ovlivnil historii Československa. Tzv. Moskevský protokol podepsali pod nátlakem všichni členové československé delegace s výjimkou Františka Kriegla. Období pražského jara skončilo, v zemi se usadila okupační vojska, nadcházelo období normalizace.

Alexander Dubček s Ivou Janžurovou a Martou Kubišovou, foto: YouTubeAlexander Dubček s Ivou Janžurovou a Martou Kubišovou, foto: YouTube Podpisem Moskevského protokolu českoslovenští politici fakticky stvrdili obsazení země vojsky Varšavské smlouvy. Program socialismu s lidskou tváří byl u konce.

"Já bych chtěla za sebe říct mladým lidem, mezi které se počítám, že jsem hrdá na jejich ukázněný, moudrý, vtipný a neúnavný postoj v odporu proti neslýchané události, kterou je okupace naší země. Nenechte se, proboha vás prosím, unavit. Nezraďte ani pasivitou ani smířlivostí. Myslím, že kolaborant je ještě horší než okupant," apelovala hlavně na své vrstevníky herečka Iva Janžurová v době, kdy obyvatelé Československa netrpělivě čekali na výsledky jednání v Moskvě. Až na Františka Kriegla českoslovenští politici v čele s Alexandrem Dubčekem a Ludvíkem Svobodou při něm ale podlehli hrubému nátlaku sovětského vůdce Leonida Brežněva.

Oldřich Tůma, foto: Alžběta Švarcová, ČRoOldřich Tůma, foto: Alžběta Švarcová, ČRo "V zásadě se Dubček a další zavázali, že zpacifikují odpor, který po celý týden v Československu existoval a že bude nějakým způsobem zavedena cenzura. Mlčky ale přijali i to, že tady jsou intervenční armády, byť se asi ještě na počátku domnívali, že je to dočasné a podaří se jim docílit toho, aby vojáci opustili území Československa," vysvětluje historik Oldřich Tůma z Ústavu soudobých dějin.

Přichází Husák, přichází normalizace

Konec snu o socialismu s lidskou tváří potvrdil v emotivním rozhlasovém projevu Alexander Dubček: "Nezbývá nám v těžké situaci nic jiného než napnout všechny síly, abychom v další práci obstáli. Prosím, abyste mi prominuli, pokud v mé improvizované řeči zazní nějaká odmlka. Myslím, že chápete, čím je to způsobeno."

Gustáv Husák, foto: YouTube, kanál RetroTV CSGustáv Husák, foto: YouTube, kanál RetroTV CS O slovo se hlásila normalizace. Tehdejší lékař československé delegace Jiří Smrčka po letech vzpomínal na roli Gustáva Husáka, pro kterého byla moskevská jednání odrazovým můstkem k nejvyšším funkcím v zemi:

"To víte, on při své, nechci říct vychytralosti, ale možná že to ten termín vystihuje, si to dovedl všechno spočítat. A možná si hledem ke své ambicióznosti dovedl také spočítat, že Dubček asi dlouho nevydrží. On tedy prozíravý opravdu byl."

Moskevským protokolem schvalování neskončilo. V říjnu 1968 schválilo Národní shromáždění smlouvu o podmínkách dočasného pobytu sovětských vojsk na území Československé socialistické republiky. Proti hlasovali jen čtyři poslanci. Gertruda Sekaninová-Čakrtová, Božena Fuková, František Vodsloň a proti byl, stejně jako v Moskvě, i František Kriegel.