Před 500 lety začal hrabě Šlik razit slavný jáchymovský tolar

08-01-2020

Devátého ledna 1520 povolil zemský sněm hraběti Štěpánu Šlikovi razit vlastní mince. Vznikly tak slavné tolary, které daly jméno i americkému dolaru. Stříbro na ně bral z vlastního jáchymovského dolu. Na mincích byl i šlikovský znak, do té doby něco nevídaného. Ražba mincí se však stala Šlikům osudnou, mincovnu chtěl nový král a rod musel důlního podnikání v Jáchymově zanechat.

Hrabě Štěpán Šlik, foto: volné díloHrabě Štěpán Šlik, foto: volné dílo Šlikové potřebovali razit mince, aby měli na dluhy za své důlní podnikání, uvedl Jan Nedvěd z karlovarského muzea.

"Potřebovali zaplatit úvěr norimberským bankéřům. Tehdy bylo zakázáno vyvážet z českého království hutní stříbro. Proto potřebovali razit mince. Sice nedostali královský souhlas od Ludvíka Jagellonského, ale od zemského sněmu, kde se scházeli představitelé české a moravské šlechty a ti po diplomatickém úsilí Šliků dali povolení k ražbě. A to se stalo právě 9. ledna 1520."

Šlikovský znak u nohou sv. Jáchyma

Šlikové navíc dostali privilegium, které bylo v době renesance naprosto neobvyklé.

"Dostali privilegium dát na minci pod postavu světce, sv. Jáchyma šlikovský znak. To bylo naprosto neobvyklé v celém evropském kontextu, protože tam bývaly většinou rodové erby vládnoucích šlechtických rodů, popřípadě zemské znaky, kdežto na téhle minci se poprvé objevuje soukromý šlechtický rod."

Proč dostala mince název tolar?

Foto: Classical Numismatic Group, CC BY-SA 3.0 UnportedFoto: Classical Numismatic Group, CC BY-SA 3.0 Unported "Tyto velké stříbrné mince dostávaly svá jména podle toho, kde vznikly. Na saské straně hor to byly třeba schneebergery, protože to vznikalo ve Schneebergu. Tato mince dostala název podle německého názvu Sankt Joachimsthal, pak se to podstupně zkrátilo na thaler. Příval těch šlikovských a později dalších stříbrných mincí na středoevropský trh byl tak veliký, že ta mince převzala obecně název thaler, tedy tolar."

Tolar dal jméno i americkému dolaru. Mince však měla takovou hodnotu, že nebyla určena k běžnému obchodování. Tolary měly průměrnou hmotnost 29 gramů a vynikaly velmi kvalitním stříbrem.

"Ani ti horníci v Jáchymově nemohli být placeni tolary, protože měly vysokou hodnotu. Byly určeny spíš pro finanční trhy. Oni dokonce nakupovali ty drobné groše na německých trzích, aby zaplatili horníky v Jáchymově. Tolar už měl tloušťku třeba do dvou milimetrů, to už byly mince v pravém slova smyslu. Zatímco groše, když bych to měl říct laicky, byly takové plíšky."

Šlikové se postavili proti novému králi

Ražba tolarů však zamíchala s osudy rody Šliků. Právo razit tolary jim bylo novým českým králem odebráno. Jak uvedl Jan Nedvěd, v bitvě u Moháče proti Turkům zemřel král Ludvík Jagellonský i hlava rodu Šliků, Štěpán Šlik. Ten mu jel pomoci, protože už měl královský souhlas s ražením mincí.

Historik Jan Nedvěd, foto: Muzeum Karlovy VaryHistorik Jan Nedvěd, foto: Muzeum Karlovy Vary "Na trůn nastoupil Ferdinand I. Habsburský jako nový český král a ten chtěl tu mincovnu pro sebe. Nehodlal trpět, aby se nějaký šlechtický rod obohacoval z něčeho, co běžně patří českému králi. Docílil toho, že v roce 1528 odebral Šlikům právo těžby. Ponechal jim jen nějaký symbolický výtěžek. To se Šlikům nelíbilo a byl to také jeden z důvodů, proč vystoupili proti Ferdinandovi roku 1547 ve šmalkaldské válce. Poté byli Šlikové definitivně odstřiženi od důlního podnikání v Jáchymově."

Jáchymovský tolar se zobrazením českého královského lva dal vzniknout mincovnímu systému, který trval více než 350 let a rozšířil se v Evropě i v zámoří. Například tolar Marie Terezie, takzvaný levantský, se zařadil mezi nejznámější mince světa.

Česká národní banka vydává u příležitosti 500. výročí zahájení ražby jáchymovských tolarů stříbrnou pamětní dvousetkorunu. K dispozici bude 19.000 mincí.

08-01-2020