Před 140 lety byly položeny základní kameny Národního divadla

16-05-2008

Když se podíváme na unikátní starou fotografii z 16. května roku 1868, která zachycuje staveniště budoucího Národního divadla v Praze na nábřeží Vltavy, spatříme několik pozoruhodných věcí: Po levé straně původní visutý most přes řeku, palác Lažanských, sídlo filmové akademie, v téměř nezměněné dnešní podobě, naopak na návrší za řekou nepovědomé panorama Hradčan s nedostavěnou katedrálou Sv. Víta. Především ale vidíme prostranství zaplněné lidmi, kteří se přesně před 140 lety sešli k celonárodní slavnosti pokládání základních kamenů k Národnímu divadlu.

Celkový pohled na slavnost z 16. května 1868, foto: ČTKCelkový pohled na slavnost z 16. května 1868, foto: ČTK Při pohledu na tuto fotografii si taky uvědomíme, že záběr je pořízen z výšky několikapatrového domu. Fotograf musel stát v okně nebo na střeše Prozatímního divadla. Prosazení Národního divadla bylo po dlouholetým složitým politickým úkolem. Samotnému národnímu předcházelo v roce 1862 skromné Prozatímní divadlo, které později s národním splynulo v jeden celek.

16. května 1868 ožila Praha i celá zem velkou celonárodní slavností - položením základního kamene Národního divadla. Již 14. května přijelo do Prahy 25 tisíc diváků, 15. května dorazilo do Prahy 24 zvláštních vlaků a 16. května dalších 60 tisíc lidí.

„Zde v nejlepějším výskytu velkolepého obrazu zlaté Prahy naší, v stínu utěšeného površí Petřínského, přiobrouben stříbrolesklým pásem klidné Vltavy, po pravém boku Vyšehradu starovévodského i vstříc hrdému sídlu slavných králů našich, zde velebně vznášeti se bude národního našeho umění chrám a stín jeho v zrcadlivé hladině Vltavy stýkati se bude se stínem staroslavného hradu královského..."

František Palacký při poklepu na základní kámen ke stavbě Národního divadla 16. května 1868, foto: ČTKFrantišek Palacký při poklepu na základní kámen ke stavbě Národního divadla 16. května 1868, foto: ČTK prohlásil ve slavnostním projevu před poklepáním na základní kámen mladočeský politik Karel Sladkovský.

Myšlenkou divadla žil celý národ, a tak není divu, že i základních kamenů se sešlo víc. Zpráva o vylomení kamene z Řípu vyvolala velké nadšení i touhu věnovat do základů Národního divadla kameny i z jiných památných míst Čech a Moravy. A tak byly do Prahy povozy, vlakem, ale i lodí či na voru, dopraveny kameny ze Žižkova, Blaníku, Práchně, Domažlic, Vyšehradu, Chrasti u Chrudimi, Buchlova, Záhlinic, Boubína, Svatoboru, Zlatého koně, Doudleb, Branky u Dobenína, Trocnova a Hostýna a cihla z Podivína.

„V základních kamenech ND je uložen nejen vypjatý vlastenecký patos té doby, formulující počátky české novodobé státnosti, ale jsou i symbolem obrovské energie, tvůrčího umu, velkorysosti a chytrosti Sladkovského generace. V založení Národního divadla a v hesle Národ sobě viděla tato generace naši slavnou minulost, snoubící se s naší „šťastnější budoucností". A naším úkolem je tuto budoucnost stále znovu a znovu naplňovat novými obsahy," prohlásil současný ředitel Národního divadla Ondřej Černý.

Všech 20 základních kamenů je dnes ve sklepení budovy přístupno, říká mluvčí činohry Národního divadla Tomáš Staněk:

"Národní divadlo si váží všech základních kamenů naprosto stejně a naprosto všechny jsou vystaveny v naší expozici. My samozřejmě při takovýchto významných výročích kolem základních kamenů děláme pompézní oslavy, ale když kterýkoliv divák při návštěvě Národního divadla projeví zájem základní kameny vidět, tak mu to samozřejmě náš hledištní personál umožní."

Mezi základními kameny je i bílá mramorová deska od krajanů z Chicaga s nápisem "Co krev spojí, moře nerozdvojí". Tento kámen ovšem cesta přes oceán pozdržela až do roku 1871.

16-05-2008