Pražské Rudolfinum slaví 120 let

29-11-2005

Koncertní síň, obrazárna i sídlo parlamentu a České filharmonie - taková je historie pražského Rudolfina. Dům umělců si letos připomíná 120. výročí svého vzniku. Na Dnu otevřených dveří, který při této příležitosti v Rudolfinu proběhl, byla s mikrofonem i Milena Štráfeldová:

Jedna z nejkrásnějších neoklasicistních pražských budov stojí paradoxně na místě, kde bývala skládka odpadu. Od 16. století se tu také skladoval sanytr, ledek, z něhož se vyráběl střelný prach. Zapáchající haldy prý dosahovaly až do výše třetího patra. A právě tento pozemek počátkem 70. let 19. století koupila Česká spořitelna. A další paradox: německé vedení České spořitelny tu chtělo postavit reprezentativní kulturní stánek pro německé umění - jako protiváhu českého Národního divadla. Později se proto na malířské výzdobě Rudolfina nepodílel žádný z významných českých umělců a jeho stěny zůstaly dodnes prázdné. Česká spořitelna vypsala v roce 1874 soutěž na architektonické řešení budovy, v níž měl být koncertní sál i galerie. Vyzvala také architekty Josefa Zítka a Josefa Schulze:

"Architekti Schulz a Zítek ale nesplnili podmínky soutěže, protože se nejednalo o jednu budovu. Poslali návrh na budovy dvě. Komisi se ale ten návrh velice líbil, a tak je požádala, aby svůj návrh přepracovali. A výsledkem přepracování je dnešní budova Rudolfina,"

vysvětluje Dagmar Vávrová z Pražské informační služby, která Dnem otevřených dveří provázela. V roce 1885 byl Dům umělců dokončen a slavnostního otevření se zúčastnil i korunní princ Rudolf, po němž je budova dodnes pojmenována. V roce 1896 tu poprvé vystoupila Česká filharmonie. Uvedla skladby Antonína Dvořáka, ten také filharmonii sám dirigoval. V Rudolfinu byly i první koncertní varhany v tehdejší Praze.

Od samého počátku budova sloužila i jako obrazárna. Své sbírky tu měla Společnost vlasteneckých přátel umění.

"Kromě toho zde také dlouho a velmi pilně vystavovala Krasoumná jednota. Její výstavy byly velice důležité, protože vystavovala tehdejší naprosto současné umění,"

zdůraznila mluvčí nynější Galerie Rudolfinum Zuzana Fořtová. Na přelomu století zde vystavovali umělci jako Gustav Klimt nebo Egon Schiele. Právě na tuto tradici se snaží navázat i Galerie Rudolfinum, která byla v Domě umělců otevřena v roce 1994. Rudolfinum ale galerijním a koncertním účelům nesloužilo po celou dobu. Od roku 1920 tu sídlil parlament. K původnímu účelu se Dům umělců vrátil až po 2. světové válce. V květnu 1946 tu byl zahájen první ročník Pražského jara. Sídlila tu ale i Pražská konzervatoř a v prostorách, kde dříve zněly koncerty, byl například sklad nábytku nebo tělocvična. V plné kráse Rudolfinum zazářilo až po celkové rekonstrukci v letech 1990 až 1992. Dagmar Vávrová k tomu dodává:

"Teď má budova už jen jednoho uživatele, a tím je Česká filharmonie. Je tu také výstavní Galerie Rudolfinum. Ta poslední přestavba vrátila budovu co nejvíce k původnímu projektu,"

V nedělním vysílání Radia Praha Vás Milena Štráfeldová pozve na výstavu 18 současných českých výtvarníků "Imprese", která v těchto dnech v Galerii Rudolfinum probíhá.

29-11-2005