Praha má Hyde Park, kde lze řečnit o čemkoli

Na Palackého náměstí v Praze je od středy 17. listopadu 2004 veřejné shromaždiště určené pro svobodný projev občanů. Takzvaný Speakers' Corner, podle primátora Pavla Béma první v kontinentální Evropě, je obdobou londýnského Hyde Parku, kde mohou lidé volně seznamovat ostatní se svými názory na cokoli. Bude Čechům taková platforma k užitku? Bude o ni zájem? To jsou otázky, které si ve středu kladl asi každý z přítomných.

Státní tajemník pro evropské záležitosti britského ministerstva zahraničí Denis MacShane si jako první vyzkoušel Speaker´s Corner, foto: ČTKStátní tajemník pro evropské záležitosti britského ministerstva zahraničí Denis MacShane si jako první vyzkoušel Speaker´s Corner, foto: ČTK "Doufám, že tento řečnický koutek bude symbolem svobody projevu, individuální svobod y a že bude také místem zábavy a řečnických výkonů," řekl při zahájení autor myšlenky na zřízení Speakers' Corner v Praze, Angličan Euan Edworthy, který o realizaci svého nápadu usiloval téměř dva roky. Nedůvěru pražských zastupitelů se mu podařilo překonat až nyní.

"V době od 10:00 do 20:00 kdokoli 365 dnů v roce bude moci na Palackého náměstí přijít, bude moci číst svůj názor, bez jakéhokoli omezení, vyjma hanobení různých náboženství a přesvědčení, pochopitelně, což je ovšem věc platná v celé České republice," vysvětlil náměstek pražského primátora Rudolf Blažek. Podle něj úspěch není zaručen, ale za pokus to stojí. "Myslíme si, že by tím mohla být založena určitá tradice. Uvidíme, jestliže se to neuchytí... Možná to bude upadat jako ve Velké Británii, uvidíme."

Tradice řečnění v londýnském Hyde parku sahá 130 let do minulosti a i zde v posledních letech zájem upadá. Občané západních zemí navíc mají veřejné vytupování ve školních osnovách, v České republice se se tento typ průpravy dostává k mládeži zatím jen fakultativně v rámci některých předmětů a jen na některých školách. Jaké šance dávají občané pražskému Speakers' Corner (Řečnickému koutku)?

"Já si myslím, že pokud se to ujme, tak to bude chvíli trvat. Češi ještě nejsou zvyklí otevřeně mluvit. Trošku se obávám, že v prvních měsících a týdnech to budou využívat spíš lidé nějakým způsobem nešťastní."

Palackého náměstíPalackého náměstí "Podle mě to význam nemá."

"Něco sem přijde, ale masový to nebude."

"Já tady tak okukuju a říkám si, že teď už by si tady někdo měl stoupnout a něco povídat, že jo? Kdyby o to byl takovej zájem, tak už tady někdo bude narychtovanej..." A vy byste si tam někdy stoupl? "No možná že jo. Kdybych měl co říkat, tak jo." A máte co říkat? "Ale tak měl bych, ale jde o to taky tu odvahu najít, že jo?"

A v té chvíli se za našimi zády ozval historicky první řečník pražského Řečnického koutku:

"Haló, haló! Regulovaný nájemný by se mělo zrušit, je to nepravedlnost! Někdo si bydlí za pár šlupek a někdo utratí za nájem celej svůj plat. Stát nesmí zvýhodňovat pár lidí, určitou skupinu obyvatelstva! Ať uleví na daních všem, ale ne prostě jenom někomu, že mu dá regulovaný nájemný!"

"Bylo to poprvý. Ještě se hrozně klepu, ale přijdu si to zopakovat," dodal na mikrofon sedmadvacetiletý dělník Pavel Folk, který bydlí v automobilu, protože z výdělku prý komerční cenu pronájmu nezaplatí: "Pracuju, snažím se žít, ale zatím to v týhle zemi moc nejde, protože ty nájmy, s tím je problém. No zkuste se chytit s platem dělníka a začít žít normálně v bytě - nejde to! Protože já nechci na ubytovnu s Ukrajincema a platit tři a půl tisíce nájem, když ostatní platí dva tisíce sedm set za byt. To mi připadá nefér."

Píseň pro zahájení Řečnického koutku složil písničkář Pepa Nos. Mimo jiné se v ní zpívá: "To je skvělý, to je fajn, to je pohodový, to je ten dlouho očekávaný, vysněný ráj. Už máme co jsme chtěli, za co jsme bojovali, už je to tady, už je to tutový - už je to hajdpark!"