Praha letem po sto letech

Praha letem po sto letech, tak se jmenuje výstava, která je od 10. prosince k vidění v Muzeu hlavního města Prahy. Proměny metropole můžeme sledovat nejen na více než sto let starých fotografiích, ale také na snímcích, které vznikly před deseti lety. Kromě výstavy je představuje také stejnojmenná kniha.

"Návštěvník může na výstavě vidět výsledky své činnosti, činnosti celé společnosti a její vývoj," říká autor expozice Jaroslav Bárta.

"Je to nejen vzhled toho města, ale je to i život v tom městě. Když by si člověk odmyslel tu jednu fotografii a na druhou se nedíval, tak si to neuvědomí. teprve při srovnání vyvstává před očima rozdíl toho, co se událo mezi těmi fotografiemi. Najednou je tam důležité ne to, co na těch fotografiích je, ale to, co je mezi nimi, ten čas, který uplynul. Je to taková procházka v čase a navíc od vzniku našich fotografií uplynulo deset let, je to záměrně takhle dělané,a by ten třetí snímek si mohl udělat, třeba jen v hlavě, ten divák a má už ty tři roviny a vidí, co se událo za posledních deset let, které jej dělí od nového snímku."

"Vycházejí ze souboru publikace J.R.Vilímka, která se jmenovala Letem českým světem a v té publikaci, která byla dokončena a vydána v roce 1898 bylo také 73 snímků Prahy, a to je podklad, který je základem těch komparativních fotografií na té výstavě."

Při fotografování stejných míst, ulic a zákoutí se vyskytla řada problémů.

"Jednak technického rázu, změnila se fotografie jako obor. Ale to nejdůležitější vždycky bylo to nalezení správného místa, protože jsme se snažili být důslední včetně osvětlení. Chtěli jsme, aby měly snímky stejnou atmosféru, aby byly porovnatelné ve všech parametrech. Když se promítá stín sochy na nějaké pozadí třeba u Rudolfina, tak to je možné zachytit tři dny a pak se ta konfigurace úplně změní, takže náročnost je v tomto veliká."

Celý projekt trval pět let, vlastní fotografování pak tři roky. Snímky jsou dílem čtyř fotografů kromě Jaroslava Bárty ještě Daniely Horníčkové, Ivana Lutterera a Zdeňka Helferta.

Pro fotografování byla důležitá nejen stejná denní doba, jako na starých snímcích, ale také stejné roční období.

"Dělám i takovou prezentaci, kdy se snímky prolínají, když jdou před sebe a mění se to do té nové, tak tam by najednou bylo vidět, že to skočí, že to nehraje. My jsme chtěli, aby to bylo opravdu přesné, když fotografie na sebe položíte a díváte se proti světlu, tak vyrostou domy nebo zmizí stromy," popisuje Jaroslav Bárta

Srovnávat podobu Václavského náměstí, Příkopů, Vyšehradu nebo třeba Pražského hradu před lety a dnes mohou návštěvníci v Muzeu hlavního města Prahy až do poloviny února.