Pozdravujte kluky, řeku a les. Před padesáti lety se v Praze upálil student Jan Zajíc

Přesně před 50 lety, 25. února 1969, se v jednom z domů na pražském Václavském náměstí upálil osmnáctiletý student Jan Zajíc. Následoval tak jako "pochodeň číslo dvě" Jana Palacha, který se zapálil v lednu téhož roku. Oba spojovala touha vyburcovat národ k odporu proti okupaci Československa v roce 1968. Zajíc na rozdíl od Palacha napsal v posledním dopise radikálnější požadavky, vyzval k boji za svobodu, manifestacím a protestům.

Návštěvníci Václavského náměstí v Praze si 24. února 2019 připomněli tragickou smrt studenta Jana Zajíce, foto: ČTK/Michaela ŘíhováNávštěvníci Václavského náměstí v Praze si 24. února 2019 připomněli tragickou smrt studenta Jana Zajíce, foto: ČTK/Michaela Říhová Jan Zajíc se narodil ve Vítkově na Opavsku, kde vychodil i základní školu. Poté šel studovat na Průmyslovou a železniční školu do Šumperku. Stejně jako jeho spolužáci se zajímal o politické dění a účastnil se veřejných debat. Po 21. srpnu 1968 se ve Vítkově zapojil do odporu proti okupačním vojskům.

Po smrti Jana Palacha odjel Jan Zajíc do Prahy, aby se zúčastnil protestní hladovky a tryzny, kterou v té době u sochy svatého Václava držela skupina studentů a mladých lidí. 25. ledna se pak v Pařížské ulici zúčastnil Palachova pohřebního průvodu.

Zajíce se velmi osobně dotklo, že Palachův čin nevyvolal žádnou dlouhodobější reakci ve společnosti, která velmi rychle zase sklouzla do pasivní letargie. Pět týdnů po Palachovi se tak rozhodl ho následovat. 25. února, v den výročí komunistického puče z roku 1948 a přesně měsíc od Palachova pohřbu, se kolem půl druhé odpoledne v průchodu domu číslo 39 na pražském Václavském náměstí polil hořlavinou a zapálil. Zemřel na místě, aniž se mu podařilo vyběhnout z budovy ven.

Nenechte ze mne udělat blázna

Foto: Kristýna MakováFoto: Kristýna Maková Na svůj čin se Jan Zajíc pečlivě připravoval, napsal řadu letáků s provoláním "občanům republiky Československé": „Protože se navzdory činu Jana Palacha vrací náš život do starých kolejí, rozhodl jsem se, že vyburcuji Vaše vědomí jako Pochodeň č. 2. Nedělám to proto, aby mne někdo oplakával, nebo proto, abych byl slavným, anebo snad, že jsem se zbláznil. K tomuto činu jsem se odhodlal proto, abyste se už vážně vzchopili a nedali s sebou vláčet několika diktátory!"

Nejznámější ze Zajícova dopisu na rozloučenou jsou pak dvě poslední věty: "Nenechte ze mne udělat blázna. Pozdravujte kluky, řeku a les."

Zajíc chtěl být pohřbený v Praze, tomu ale zabránila státní bezpečnost, protože se obávala dalších demonstrací, podobně jako v případě Jana Palacha. Jeho ostatky byly převezeny do rodného Vítkova, kde byl pohřben v sobotu 2. března 1969 za účasti asi osmi tisíc lidí.

Hrob Jana Zajíce, stejně jako Palachův, potom až do roku 1989 vždy ve výroční den smrti hlídala tajná policie. Také náhrobek, který stejně jako pro hrob Palacha, vytvořil sochař Olbram Zoubek, mohl být instalován až 25. února 1990.

Po Zajícovi ve Vítkově jmenuje centrální náměstí a také každoročně udělovaná cena úspěšným mladým lidem.

Lidé na Jana Zajíce vzpomínali v Praze i v rodném Vítkově

Ve Vítkově na Opavsku byla 22. února 2019 zahájena výstava mapující život Jana Zajíce, foto: ČTK/Petr SznapkaVe Vítkově na Opavsku byla 22. února 2019 zahájena výstava mapující život Jana Zajíce, foto: ČTK/Petr Sznapka Uctít památku Jana Zajíce přišli v předvečer výročí jeho úmrtí lidé na Václavské náměstí v Praze. Vzpomínkovou akci svolali organizátoři 24. února k domu s číslem popisným 39 v horní části Václavského náměstí. Právě v průjezdu tohoto domu se Jan Zajíc upálil. Na pietní místo pak nainstalovali provizorní pamětní desku, na které jsou básničky Karla Kryla i Jana Zajíce a jeho portrét. Pod ní je ještě další deska se svíčkami. Do roka by tu měla být pamětní deska nastálo. Potvrdili to zástupci magistrátu a Prahy 1.

V pondělí oběť Jana Zajíce připomněly v Praze ještě dvě piety. K první se sešli politici i pamětníci na Letné v ulici, která nese Zajícovo jméno, při druhé položili představitelé akademické obce květiny k pomníku Jana Palacha a Jana Zajíce před Národním muzeem na Václavském náměstí.

Na Jana Zajíce vzpomínali lidé také v jeho rodném Vítkově i v Šumperku, především v tamní škole, kterou studoval. Šumperské vlastivědné muzeum pak zahájilo výstavu, na které návštěvníci uvidí osobní věci Jana Zajíce nebo dobové dokumenty.