Policie našla viníky masakru Němců na Lounsku

Policie podle serveru Aktuálně.cz vypátrala muže, kteří se podíleli na masakru Němců krátce po skončení 2. světové války v Postoloprtech na Lounsku. Československá armáda v červnu 1945 v místních kasárnách soustředila tisíce Němců, 763 z nich bylo bez soudu zastřeleno. Mezi nimi i pět chlapců ve věku od 12 do 15 let.

Rozkaz k zastřelení chlapců měl dát štábní kapitán Vojtěch Černý, pachatelem dalších tří vražd byl údajně policejní velitel z Postoloprt Bohuslav Marek. Žádný z mužů nebyl za své činy odsouzen, oba jsou už po smrti. Žatecká kriminálka pátrala po pachatelích masakru třikrát. Teprve při posledním vyšetřování se podařilo viníky označit. Proč až nyní, to je otázka pro historika z brněnské Univerzity obrany Františka Hanzlíka.

"Pokud se týká předcházejících pátrání, tak v podstatě nebyly vyšetřovány přímo tyto události, ale víceméně se jednalo o výslechy osob například v souvislosti s procesy v 50. letech, které o těchto masakrech vypovídaly."

Klíčové pro nalezení viníků byly výslechy svědků, kteří masakr přežili a byli odsunuti do Německa. Policie během dvouletého vyšetřování vyslechla 37 lidí. Z výpovědí vyplývá, že chlapci se pokusili z internačního tábora utéct nebo si natrhat ovoce ze stromů v zahradě. Jenže hlídka je chytila a na příkaz velitele Marka brutálně zbila. Poté je na příkaz Černého demonstrativně před zraky ostatních popravila.

Kriminalista Pavel Karas se začal případem zabývat v roce 2006 s úkolem najít vraha chlapců. Pro web Aktuálně.cz uvedl, že si nepřipouštěl, že by se Češi mohli chovat tak, jak to bylo popsáno v trestním oznámení. Během vyšetřování mu nezbývalo, než si připustit, že se to skutečně stalo. Překvapuje to i historiky?

"Mě to v podstatě nepřekvapuje. S některými příslušníky bezpečnostního oddílu jsem mluvil, ne s těmi kterých by se týkaly Postoloprty. Většina prošla válkou a viděli zvěrstva, která Němci páchali v Sovětském svazu. Jeden mi vyprávěl, že tam byla studna, která byla plná zavražděných dětí a žen. Tady navíc byla obrovská protiněmecká hysterie. Nicméně nebyla to oficiální linie vlády, protože v Košickém vládním programu bylo stanoveno, že i při odsunu se má s Němci zacházet slušně."

Hodně se také hovořilo o tom, že se Češi zbavovali příslušníků gestapa, kterým sami donášeli.

"Ano, s tím jsem se setkal. I do našich bezpečnostních složek se dostali lidé, kteří za války kolaborovali s Němci. Potom bylo jasné, že příslušníci gestapa o nich věděli a proto měli zájem o jejich okamžitou likvidaci. Já jsem se setkal i s dokumenty, kdy například Svaz osvobozených politických vězňů žádal, aby u lidových soudů procesy nekončily okamžitě tresty smrti a popravami, aby bylo možné vyšetřit příslušníky bezpečnostních složek a odhalit kolaboranty a zrádce."

František Hanzlík v dokumentech Národního archivu dále zjistil, že například přednosta obranného zpravodajství Čubka má na svědomí mučení, znásilňování a popravy stovek německých válečných zajatců, ale i civilistů, kteří byli krátce po druhé světové válce v Postoloprtech shromážděni. Jako historik je přesvědčen, že kriminalisté by se měli zabývat i dalšími skutky, i když tito lidé už nežijí.

Česko-německými vztahy i poválečnými událostmi se zabývá i mladý český dramatik Miroslav Bambušek. V rámci svého projektu Perzekuce.cz uvedl několik divadelních her. Radio Praha ho požádalo o napsání rozhlasové hry na toto téma. Tak vznikla hra Pryč! Je to tragický příběh dvou mladých lidí na pozadí tzv. divokého odsunu Němců z poválečného Československa. Hru si můžete stáhnout z webu Radia Praha.