Počet cizinců dlouhodobě žijících v Česku neustále roste, je jich téměř 600 tisíc

09-07-2019

Cizinců, kteří se rozhodli žít či pracovat v Česku, neustále přibývá. Podle dat Českého statistického úřadu za loňský rok i letošní první čtvrtletí dlouhodobě žilo v České republice přes 560 tisíc lidí s cizím státním občanstvím. Například před 15 lety to bylo zhruba 250 tisíc. Nejvíc žije v Česku Ukrajinců, následují Slováci a Vietnamci.

Foto: Integrační centrum PrahaFoto: Integrační centrum Praha "Ukrajinců v prvním čtvrtletí letošního roku žilo v Česku 133 tisíc, Slováků 117 tisíc, pak s odstupem následují Vietnamci, kterých je kolem 61 tisíc, Rusové se zhruba 38 tisíci, Poláci a Němci s 20 tisíci a pak Bulhaři a Rumuni," přiblížila Jarmila Marešová z Českého statistického úřadu.

Z hlediska pohlaví převažují podle ní ve všech krajích Česka mezi cizinci muži. "Podíl žen s cizí státní příslušností se pohybuje zhruba okolo 43 procent," dodala.

Data z ČSÚ ukazují, že nejvíce cizinců je koncentrováno do velkých měst, která nabízejí více možností a lepší příležitosti pro zaměstnání nebo podnikání. Regionem s nejvyšší koncentrací cizinců je tak tradičně Praha, na jejímž území se soustředila více než třetina z celkového počtu cizinců v Česku. Každý šestý člověk v hlavním městě je cizinec.

Zároveň jsou však pro cizince atraktivní i příhraniční oblasti, především se Spolkovou republikou Německo a Rakouskem, kde cizinci zabývající se například maloobchodem nebo službami v pohostinství, mohou profitovat z větší kupní síly občanů sousedních zemí. Týká se to většinou Vietnamců.

V neposlední řadě, regiony mající na svém území velké, nadnárodní společnosti mají vysokou poptávku nejenom po domácí, ale i zahraniční pracovní síle, například Škoda Auto ve Středočeském kraji.

Naopak mezi regiony s nejnižším zastoupením cizinců na svém území, jsou dlouhodobě kraje Vysočina, Zlínský a také Olomoucký.

Přibývá pracujících cizinců

Foto: ČT24Foto: ČT24 Ze statistik ČSÚ také vyplývá, že se zvyšuje počet cizinců, kteří v Česku pracují. Nejvíce jde o občany členských států Evropské unie - a to Slováky, Rumuny a Bulhary. Na druhém místě jsou Ukrajinci. Loni se cizinci podíleli víc než dvanácti procenty na celkové zaměstnanosti v republice.

"Podle údajů ministerstev práce a sociálních věcí a průmyslu a obchodu bylo na území ČR v roce 2018 zaměstnáno a to včetně držitelů živnostenského oprávnění celkem 659 tisíc cizinců," přiblížila Jarmila Marešová.

Podle ministerstva práce a sociálních věcí se za poslední dva roky zvýšil počet cizinců, kteří v Česku pracují, o dvě stě tisíc lidí. Nejvíce cizinců pracuje ve zpracovatelském průmyslu, často mají zaměstnání prostřednictvím agentur práce. Například Poláci se hojně uplatňují v těžbě a dobývání, Rumuni v informačních a komunikačních činnostech, Bulhaři v dopravě a Ukrajinci v zemědělství, obchodě a ve zdravotní a sociální péči.

Foto: Klára StejskalováFoto: Klára Stejskalová Ministerstvo práce a sociálních věcí chce podporovat hlavně práci cizinců s kvalifikací. "Z jedné strany je situace velmi dobrá, protože máme dlouhodobě nízkou nezaměstnanost. Pracovní migrace by ale měla být řízená. Zejména to budou takoví cizinci, kteří dokáží adekvátně plnit požadované povolání a práci a samozřejmě se v zaměstnání udrží. To znamená, že se nestaneme určitou tranzitní zemí v rámci schengenského prostoru,“ řekl náměstek MPSV Jiří Vaňásek.

Ne všichni cizinci ale v Česku získají kvalifikovaná pracovní místa, zůstávají pak dlouho třeba u dělnické profese. Podle MPSV je proto třeba zajímat se o to, jak žijí například dělníci v průmyslových zónách.

"Ono to přináší určité starosti i problémy. Především v lokalitách, kde cizinci pracují. Zejména se jedná o průmyslové zóny, kde jsou tito pracovníci ubytovaní. Je potřeba přemýšlet o tom, jakým způsobem využívat jejich volnočasové aktivity," doplnil Jiří Vaňásek.

09-07-2019