Pavel Toufar se podílel na experimentu Mars 500

V sedmdesáti letech zemřel propagátor kosmonautiky, spisovatel a novinář Pavel Toufar. Aktivně se zúčastnil experimentů spjatých s kosmickým výzkumem, například zkoumání sociální izolace skupiny výzkumníků. Od roku 2008 se podílel na podpoře české vědecké účasti v mezinárodním experimentu Mars 500, který měl připravit posádku na dlouhý let k rudé planetě.

Pavel Toufar, foto: ČTK / Michal DoležalPavel Toufar, foto: ČTK / Michal Doležal Pavel Toufar psal především literaturu faktu, napsal desítky populárně naučných prací, ale také několik science-fiction. V roce 1997 dostal literární Cenu Egona Erwina Kische za knihu Smrt číhá mezi hvězdami. Toufar podle serveru Aktualně.cz napsal v roce 1969 největší počet článků v různých československých časopisech, v nichž popularizoval americký vesmírný program Apollo a hlavně historický let sondy Apollo 11 k Měsíci.

V jednom ze svých článků také informoval o vztahu kapitána legendární mise Apollo 13 Jima Lowella k Česku. Jeho strýcem byl totiž František Mašek, primář kojeneckého ústavu v Plzni. A ten před 45 lety vyprávěl právě Pavlu Toufarovi, jak se o jejich příbuzenství dozvěděl.

Toufar taky pravidelně vystupoval v televizi nebo v rozhlase. Letos v březnu vyprávěl ve vysílání Radiožurnálu o tom, co astronauti zažívají při cestě do vesmíru.

"Tam se ozývají různé zvuky. Ta raketa je poměrně vysoká, tak se i kýve. Návrat v té kabině, to je návrat v ohni, návrat ve velké rychlosti, pak se otevírají padáky."

Pavel Toufar měl jedinečnou znalost letů ruských kosmonautů

Kosmonauti na mezinárodní vesmírné stanici, foto: NASA, Wikimedia Commons, Public DomainKosmonauti na mezinárodní vesmírné stanici, foto: NASA, Wikimedia Commons, Public Domain Pavel Toufar se věnoval i vědě. Zkoumal třeba to, jak astronauty ovlivní, když budou delší dobu ve vesmíru žít bez kontaktu s běžným světem, vzpomíná Toufarův přítel a ředitel České kosmické kanceláře Jan Kolář:

"Používá se k tomu štola starého dolu. A to ho přimělo i k tomu, že se o otázky zejména lidí v kosmickém prostoru velice úzce zajímal."

Pavel Toufar se ke kosmonautice dostal koncem šedesátých let minulého století, právě když se stal dobrovolným účastníkem prvního experimentu u nás s pobytem lidí v izolaci. Výsledky experimentu s názvem Štola 68 byly aplikovatelné na všechny případy kde se člověk sám nebo v malé skupině ocitne na delší dobu bez kontaktu s okolním světem. Pavla Toufara zaujala především možnost aplikace v kosmických letech, které v té době prožívaly celosvětově velký rozvoj.

Pátral také po událostech v tehdy tajemstvím obestřeném programu sovětské kosmonautiky. Osobně znal řadu lidí zapojených do kosmických letů. Výsledkem byla jeho jedinečná znalost letů snad všech ruských kosmonautů do nejmenších podrobností.