Parníky jezdily miliony lidí. Pražská paroplavba slaví 155 let

25-04-2020

Projížďka po Vltavě nabízí návštěvníkům Prahy nový pohled na město. Je to už 155 let, kdy vznikla Pražská paroplavební společnost. Mezi otce zakladatele patřil pražský primátor František Dittrich, po kterém byl pojmenovaný slavný parník. A také průmyslník Vojtěch Lanna, známý také jako Adalbert. Ten byl hlavním loďmistrem a měl na starosti úpravu vodního toku.

Foto: NTM PrahaFoto: NTM Praha Jak uvedl ředitel Pražské paroplavební společnosti Pavel Mácha, začátky byly poměrně skromné. Měla jediný parník. Pražané totiž příliš paroplavbě nedůvěřovali. Při prvních pokusech před dvaceti lety se totiž parník potopil už na své první plavbě.

"Trvalo poměrně dlouho, než se skupina podnikatelů v čele s Františkem Dittrichem rozhodla, že nastal čas to Pražany znovu naučit a důvěru obnovit. Plavba tzv. s obecenstvem, tehdy se toto krásné slovo používalo i pro dopravu, byla 25. srpna 1865 mezi Prahou a Štěchovicemi. Dál to tehdy nešlo."

Jak lidé přišli oblečeni? Brali to jako společenskou událost?

"Událost to byla mimořádná. Pánové tomu udělali velký marketing. Lidé přišli nejenom na vlastní plavbu, hodně lidí sledovalo i odjezd parníku. Nicméně později se ty plavby staly každodenní záležitostí. Prvním kapitánem byl syn Františka Dittricha, také František. Pak u paroplavby pracoval dlouhá léta jako kapitán."

František DittrichFrantišek Dittrich Kdy byl největší rozmach pražské paroplavby?

"Pokud budeme brát slávu z dnešního pohledu, tak si určitě vzpomeneme na parník František Josef. Byl velmi slavný, ale hlavně proto, že mu vybuchl kotel. Pokud budeme mluvit o největším počtu přepravených osob, tak se dostáváme na začátek 20. let, kdy se počítaly v milionech ročně."

Byly v přístavech speciální restaurace pro výletníky?

"V našem stále užívaném tradičním přístavišti na Rašínově nábřeží byly čekárny. Zpočátku tam ještě nebyla ta nízká náplavka a nastupovalo se do parníků přímo ze schodů z té vysoké navigace. Tam ještě občerstvení přímo na náplavce nebylo. Poté, co byla vybudována nízká náplavka, tak se začaly budovat čekací plochy a tam už bylo občerstvení. Posledním pozůstatkem takového zařízení je stále fungující restaurace Vltava pod Tančícím domem v prostoru mezi Palackého a Jiráskovým mostem."

Stalo se někdy, že kapitán zvolal: muž přes palubu?

"To se stalo určitě mnohokrát. Tomu nelze zabránit. Lidé jsou nepozorní a občas i zvědaví. Snažíme se, aby to nebylo z našich parníků. Už mnoho desítek let nemáme žádnou povědomost o tom, že by se při plavbě někdo topil."

Vy jste zmínil jméno Adalberta Lanny, průmyslníka, který se podílel na Pražské paroplavbě, jeho syn Vojtěch Lana má také v těchto dnech výročí. Ten se podílel na regulaci Vltavy?

"Podílel. Je to velice významná osobnost, možná v našich technických dějinách opomíjená. Často je s otcem zaměňován. Jsou oba velké technické osobnosti své doby. Lanna starší se v roce 1933 stal loďmistrem, což znamená, že mu byly svěřeny veškeré regulační a udržovací práce na Vltavě a Labi. Když v roce 1866 zemřel, což bylo rok poté, co byla paroplavba založena i s jeho podílem, tak to jeho dílo převzal syn stejného jména. Dělal například úpravy všech dodnes fungujících pražských přístavů, ať už mluvíme o Karlínském, Holešovickém nebo Libeňském. Ty vysoké navigační zdi, dneska jsou v Praze velmi populárním odpočinkovým a rekreačním místem, tak ty jsou jeho dílem."

Jak vypadá současnost Pražské paroplavby? Kolik máte parníků?

Foto: Ondřej TomšůFoto: Ondřej Tomšů "Paroplavba je součástí větší skupiny Evropská lodní doprava a Prague Boats. Pokud budeme mluvit o větších lodích, tak společně máme třicet plavidel."

Kam nejdále se s vámi mohu dostat?

"Moc se toho od dob Adalberta Lanny a dalších otců zakladatelů nezměnilo. Nejdelší trasa, kterou máme, je z Prahy na Mělník. V 7 hodin ráno z Prahy vyjedete a večer v deset se do Prahy vrátíte. Kratší plavba pod Slapskou přehradu je dodnes velmi oblíbený cíl výletníků, ať už pražských nebo mimopražských."

25-04-2020