Panna Marie z exilu - dar českých krajanů - shlíží na Prahu už 25 let

07-05-2019

Už 25 let stojí nad Prahou v zahradě Strahovského kláštera socha Panny Marie z exilu. Sochu objednali v 50. letech čeští krajané v Americe. Slavnostního připomenutí významu Čechů v zahraničí se zúčastnil i ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD). Socha připomíná existenci původního Mariánského sloupu se sochou Panny Marie na Staroměstském náměstí.

Panna Marie z exilu, foto: Zdeňka KuchyňováPanna Marie z exilu, foto: Zdeňka Kuchyňová

Mariánský sloup stával na Staroměstském náměstí, foto: Wikimedia Commons, Public DomainMariánský sloup stával na Staroměstském náměstí, foto: Wikimedia Commons, Public Domain Byl vztyčen v roce 1652 jako připomínka úspěšné obrany Prahy před Švédy. Sochu, jejímž autorem byl Jan Jiří Bendl, však strhl rozvášněný dav 3. listopadu 1918, který ve sloupu spatřoval symbol svrženého habsburského režimu.

To se rozhodli napravit krajané v Americe, uvedl emeritní opat Strahovského kláštera Michael Josef Pojezdný.

"Když v roce 1948 museli mnozí odejít z republiky kvůli komunistům, tak chtěli udržovat pouto se svojí vlastí. A tak se v Americe rozhodli, že pořídí sochu Panny Marie, která by jim připomínala sochu, která 3. listopadu 1918 byla stržena na Staroměstském náměstí. Sochu podle jejich přání zhotovil italský sochař Alessandro Monteleone. Není to věrná kopie sochy, která stála na Staroměstském náměstí. To ani nebylo možné udělat. Socha byla zhotovena roku 1955. Byla posvěcená v české papežské koleji Nepomucenum v Římě. Pak byla odvezena do Ameriky a postavena v českém benediktýnském opatství Lisle u Chicaga. Tam se scházeli krajané. Modlili se, aby jako Panna Marie uchránila v roce 1648 Prahu před Švédy, uchránila také Českou republiku před komunisty. Předsevzali si, že až se republika stane znovu svobodnou, socha přijde do Prahy."

Původně uvažovali, že by socha stála na Staroměstském náměstí, to ale nešlo. Proto se obrátili na opata Pojezdného, jestli byl mohla stát v zahradě nad Prahou. Ten souhlasil, a přesně 7. května před 25 lety byla socha instalována.

Kopie původní sochy stojí u Týnského chrámu

Michael Josef Pojezdný, foto: Zdeňka KuchyňováMichael Josef Pojezdný, foto: Zdeňka Kuchyňová Každou první sobotu v měsíci se k ní po večerní mši konají poutě z baziliky Nanebevzetí Panny Marie. Každý rok tu také začíná mariánská pěší pouť Prahou o první květnové sobotě. Jsou známa jména krajanů, kteří se o sochu zasloužili?

"Uteklo hodně let. Za všechny bych připomněl doktora Emila Petříka a doktora Vostřeze. Další už mi vypadávají z paměti."

Jak to vypadalo před těmi 25 lety, když tu byla socha instalována?

"Byla to krásná slavnost. Byla mše svatá na našem strahovském nádvoří u Kostela Nanebevzetí Panny Marie. Přijelo mnoho lidí z Moravy, ze všech koutů republiky. Mši svatou měl pan kardinál Vlk. A potom se průvodem šlo do zahrady a tam byla socha znovu požehnána."

Z čeho je socha vyrobena, a jak moc se podobá té původní?

Tomáš Petříček (vpravo), foto: Klára StejskalováTomáš Petříček (vpravo), foto: Klára Stejskalová "Je zhotovena z carrarského mramoru. Její podobu si mohou lidé zjistit, když se podívají na naši sochu ve Strahovské zahradě a na věrnou kopii sochy Panny Marie ze Staroměstského náměstí, která dnes stojí u Týnského kostela."

Zachovala se alespoň nějaká část té původní sochy?

"Nějaké části se zachovaly. Kopii té původní sochy, která teď stojí u Týnského kostela, zhotovil vynikající sochař Petr Váňa. Ten se sháněl po všech kouskách původní sochy, některé jsou v Lapidáriu. Troufám si říci, že ta socha, která byla zhotovena Petrem Váňou, je věrná kopie té sochy, kterou zhotovil Jan Jiří Bendl."

Původní socha stála ve výšce necelých 14 metrů a stín sloupu na Staroměstském náměstí sloužil také jako ukazatel času. Ukazoval totiž tzv. Pražský poledník.

Mariánský sloup po stržení, foto: Public DomainMariánský sloup po stržení, foto: Public Domain "Církev nesla svržení sochy bolestně. Myslím, že to tak musí cítit každý kulturní člověk, protože to byla krásná barokní socha, a jestliže se ničí umění, tak je to vždycky špatné. Panna Marie má v naší církvi zvláštní úctu, modlíme se mariánské modlitby, takže jsme to nesli zvláště těžce."

Součástí Mariánského sloupu byl také vzácný obraz ze 14. století. Mluví se o něm jako o druhém paladiu země české. Co s ním je?

"Byla to Panna Marie Rýnecká. Je také v kostele Panny Marie před Týnem, tam, kde je věrná kopie sochy. Autor je neznámý, je to gotický obraz."

Také k tomuto obrazu se Pražané modlili při obléhání Prahy. Původně byl majetkem rodiny Misseroni, zabývající se broušením drahých kamenů. Dionýs Miseroni byl v té době správcem hradních sbírek, a jeho rodina vlastnila dům na Staroměstském náměstí.

07-05-2019