Ojedinělý projekt na ukončení bezdomovectví rodin slaví úspěch

Ilustrační foto: Tomáš Mařas, ČRo

Brno dalo městské byty 50 rodinám s dětmi v bytové nouzi. Po roce se zdá, že byl projekt úspěšný. Roční náklady byly 10 miliónů korun. Půl miliónu dalo Brno, zbytek pokryly dotace z EU.

Ilustrační foto: Tomáš Mařas,  ČRo
Jak uvedl Štěpán Ripka z Ostravské unierzity, jeho výzkumný tým objevil v dubnu 2016 během týdne 421 rodin, které byly v aktuální bytové nouzi.

"Z těch potom sociální a zdravotní komise magistrátu města Brna losovala 50 rodin, kterým bylo nabídnuto nájemní bydlení plus podpůrná služba. Kromě toho komise vylosovala 100 rodin, které byly zařazeny do kontrolní skupiny, a se kterými se dělal výzkum, ale nedostaly nabídku bydlení. Zůstaly tedy v bytové nouzi."

Kde rodiny bydlely dřív, a kam se stěhovaly?

"Velká část rodin bydlela na ubytovnách, některé v azylových domech nebo v bytech, které nebyly vyhovující, ať už to byly přeplněné byty, tam jsme měli hranici méně než pět metrů čtverečních na osobu, nebo to byly byty bez nájemní smlouvy. Měli jsme tam i pár rodin, které přespávaly u známých nebo příbuzných nebo bydlely třeba v nějaké chatě."

Máte už první výsledky?

"Měřili jsme výsledky po roce od nastěhování. Máme tři hlavní závěry. Dozvěděli jsme se, že přístup k bydlení, který byl uplatněn v Brně, jednoznačně vrací děti do rodin. Po roce bylo 2,7 krát nižší riziko pobytu dítěte v náhradní rodinné péči. Když to přepočítáme na počet dětí v těch padesáti rodinách, tak díky tomu, že rodiny dostaly bydlení a sociální práci, tak děti nemusely strávit asi 3900 dní v ústavní nebo pěstounské péči. Druhé zjištění dokázalo, že projekt jednoznačně zlepšuje zdraví rodin. Dvakrát nižší je riziko návštěvy pohotovosti, 4,5 krát nižší riziko jízdy sanitkou, 3 krát nižší riziko hospitalizace. Rodiny také 2 krát méně užívají antibiotika, než kontrolní rodiny v té bytové nouzi. A ty pečující osoby mají 4,5 krát nižší riziko vážného duševního onemocnění. Poslední, třetí zjištění, ten přístup šetří veřejné rozpočty. Když jsme vedle sebe dali průměrné náklady na rodinu v tom projektu, a náklady na rodinu, která zůstala v bytové nouzi, tak to vychází na každou rodinu v průměru úspora 31.500 korun ročně. Na padesát rodin to dává ročně dohromady něco málo přes 1,5 miliónu čistě uspořených veřejných rozpočtů za rok."

Jak dopadlo těch sto lidí, kteří byty nedostali, ale byli v té kontrolní skupině? Počítá se s tím, že by také v budoucnu dostali byty, pokud bude projekt pokračovat?

Štěpán Ripka,  foto: archiv Štěpána Ripky
"Teď to záleží na magistrátu města Brna. Mají možnost podat nový projekt do operačního programu Zaměstnanost, a dát tak šanci dalším rodinám v bytové nouzi. My jsme u těch kontrolních rodin zjistili, že během roku, co jsme je sledovali, tak pouze 15 procent bylo schopno svoji situaci vyřešit jinak. To znamená, že 85 procent těch rodin zůstalo nadále v bytové nouzi. Čekají, zda jim město vyjde vstříc."

Vy jste říkal, že dostávali další sociální služby. Měli třeba nějak dotovaný nájem?

"Nájemné bylo v prvním roce snížené, ve druhém roce se zvyšovalo na úroveň obvyklou v konkrétních bytech."

Jste v Brně s tímto projektem ojedinělí, nebo jsou podobné projekty i v jiných místech v republice?

"Na základě toho, že to Brno vyzkoušelo, tak se začala nabalovat docela slušná řádka měst. Je to Liberec, Praha 7 a další města jako Most, Plzeň, Pardubice, Ostrava. Přijeli se podívat ze Vsetína. Ten tým brněnských sociálních pracovníků má neustále nějaké návštěvy a exkurze kolegů z jiných měst. Díky Brnu nyní víme, že je možné řešit bytovou nouzi tak, že se přidělí byt a adekvátní podpora v bydlení. Dřív řada politiků nebo expertů byla přesvědčena, že je potřeba nejdřív nějaký trénink. Díky tomuto projektu vidíme, že 96 procent rodin, tedy 48 rodin z padesáti bylo schopno po tom roce prodloužit nájemní smlouvu. Nechci říct, že není čeho se obávat, ale nyní už víme, že to záleží na kvalitě té poskytované služby, a ne na kvalitě té domácnosti, jestli bude schopna si to bydlení udržet."