Odškodnění trvalých následků po povinném očkování může jít do milionů

Povinné očkování je už několik let předmětem často vášnivých diskusí a má své zastánce i odpůrce. Ti druzí nejčastěji argumentují případnými nežádoucími účinky vakcín. Ministerstvo zdravotnictví také proto nyní připravilo nový zákon o odškodnění za trvalé následky, které by způsobilo právě povinné očkování.

Ilustrační foto: jaytaix /Pixabay CC0Ilustrační foto: jaytaix /Pixabay CC0 Roman Prymula, foto: Adam Kebrt, ČRoRoman Prymula, foto: Adam Kebrt, ČRo Pokud stát povinně nařizuje očkování, měl by přijmout zodpovědnost i za případné problémy, které z povinnosti vyplývají. Taková je ve stručnosti myšlenka nového zákona, který by řešil odškodné za případné trvalé následky očkování. Normu by ministerstvo chtělo předložit vládě ještě letos. Čeho by se zákon týkal, vysvětlil náměstek ministra zdravotnictví Roman Prymula:

"Zákon se zaměří na skutečně závažné účinky očkovacích látek ve smyslu trvalých následků. To znamená tam, kde v podstatě nedojde ke zlepšení stavu a zůstává tam poměrně významné poškození organismu. Dominantně půjde o neurologické komplikace, které se s časem nevylepší."

Minimální výše odškodného by činila 10 tisíc korun, horní hranice stanovena není. Peníze budou vypláceny ze státního rozpočtu, říká ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO): "V částkách se pohybujeme možná v řádech jednotek milionů korun, které budou na tyto případy ročně vyčleněny. Pokud by došlo k nějakému závažnějšímu případu a bylo by nutné poskytnout větší odškodnění, tak pak je možné zažádat ministerstvo financí o nějaké doplnění."

Jednotky případů ročně

Alena Šebková, foto: archiv Aleny ŠebkovéAlena Šebková, foto: archiv Aleny Šebkové Nejčastěji se v souvislosti s nežádoucími účinky hovoří o dětech. Právě u nich někteří rodiče odkládají očkování nebo je zavrhují úplně. Proočkovanost populace tak klesá. Za děti by o odškodnění žádali právě rodiče. O nároku bude rozhodovat speciální komise. Počet závažných událostí odhaduje ministerstvo na zhruba 2-5 ročně. Možnost odškodnění je důležitá i podle Odborné společnosti praktických dětských lékařů, říká její předsedkyně Alena Šebková:

"Pokud lékař provedl vše správně a přesto došlo, i když se tak děje ve velmi vzácných případech, k závažnému poškození dítěte celá tíha případného finančního odškodnění, mimo trestně právní, ležela na lékaři, což podle nás není správné."

Podezření na nežádoucí účinky očkování eviduje Státní ústav pro kontrolu léčiv, v loňském roce zaznamenal téměř 800 hlášení. V Česku se povinně očkuje například proti tetanu, záškrtu nebo dětské obrně. Stát hradí také některá nepovinná očkování proti dalším chorobám.