Odškodnění obětí nacismu

01-07-2008

Po osmi letech ukončila svou činnost Kancelář pro oběti nacismu. V červenci roku 2000 ji zřídil Česko-německý fond budoucnosti za účelem realizace odškodnění v České republice. Kancelář vyřizovala kromě plateb z německé strany i platby od rakouského státu a průmyslu.

Kancelář pro oběti nacismu splnila své hlavní poslání v podstatě již v prvních třech letech své činnosti. Žádost o odškodnění mohly totiž oběti nacistického bezpráví podat do roku 2002 a většina plateb se uskutečnila v prvních třech letech od jejího založení.

Celkově se odškodnění týkalo více než 86 tisíc osob, mezi něž bylo rozděleno asi osm miliard korun. Více než čtyři pětiny odškodněných získaly prostředky z německé nadace Připomínka, odpovědnost a budoucnost, ostatní odškodnil rakouský Fond smíření. O své nároky se nicméně přihlásilo 120 tisíc žadatelů. Jaké byly nejčastější důvody, kvůli kterým téměř třetina žádostí neuspěla, mi vysvětlil ředitel sekretariátu Česko-německého fondu budoucnosti Tomáš Jelínek.

„Spíše se jednalo o ty formální, zákonem dané lhůty a pak také důvody formální. To znamená, že některé žádosti byly podávány již právními nástupci osob, které nárok neměly, protože se vlastně nedožily toho odškodnění. No a samozřejmě ne všichni, kdo si žádost podali a považovali svoji újmu za újmu odškodněníhodnou spadali do těch vymezených kritérií, to znamená, mohli to být například újmy majetkového charakteru, které nespadaly do odškodňování z Fondu budoucnosti. Naštěstí nebylo častým důvodem zamítnutí nedoložení té žádosti. Bylo velmi důležité, že Česko-německý fond budoucnosti, jeho Kancelář pro oběti nacismu, v tomhle poskytovala podporu obětem a dohledala pro více než dvacet tisíc osob dokumenty z různých českých a zahraničních archivů.“

Z tohoto původně úředního archivu vznikla jedinečná sbírka. Pracovníci Kanceláře se zasadili o to, aby se takto zdokumentované osudy desetitisíců nuceně nasazených, vězňů z koncentračních táborů a dalších obětí nacismu neztratily ani po ukončení činnosti Kanceláře.

„Česko-německý fond budoucnosti předal veškerý svůj archív do Národního archívu, kde je tento fundus deponován. Není zatím přístupný, protože je to ještě takříkajíc žívá, archívní materie. Zároveň ale samozřejmě v anonymizované podobě se celé té problematice a dokladům bude věnovat obecně prospěšná společnost Živá paměť, která z kanceláře pro oběti nacismu vzešla.“

Jak tedy činnost Kanceláře pro oběti nacismu zpětně hodnotí Tomáš Jelínek?

„Kancelář vykonala opravdu obrovský kus práce, protože ten úkol, před kterým stála, byl do značné míry vlastně svým významem i rozsahem jedinečný. Nikdy předtím ani potom se odškodnění obětí nacismu v České republice v této míře neuskutečnilo.“

01-07-2008