Oběd ústavních špiček

04-01-2008

Zásadní reformy by měly mít širší podporu mezi politickými stranami. Shodli se na tom účastníci čtvrtečního pracovního oběda na Pražském hradě - prezident Václav Klaus, předseda Poslanecké sněmovny Miloslav Vlček a šéf Senátu Přemysl Sobotka. Prodiskutovali také některé organizační otázky týkající se únorové volby prezidenta republiky.

Zleva: Miloslav Vlček, Václav Klaus a Přemysl Sobotka, foto: ČTKZleva: Miloslav Vlček, Václav Klaus a Přemysl Sobotka, foto: ČTK Prezidenta Klause neuspokojuje způsob, jakým byly v minulém roce ve sněmovně prosazeny mnohé reformy. Přimlouvá se proto za větší konsensus při některých hlasováních:

"Takovým velkým tématem je otázka pokračování těch velkých reforem, které před námi jsou ve sféře penzijně důchodové, ve sféře zdravotní, ve sféře školské. V těchto velkých reformách, které mají dlouhodobou platnost, by bylo velmi dobré, kdyby se nacházel konsensus širší než jenom o jeden hlas schválit to či ono."

Důvody pro širší podporu zásadních reforem vidí i šéf Poslanecké sněmovny za ČSSD Miloslav Vlček:

"Aby to nebylo jenom jednobarevné, to znamená, aby to nebylo složeno podle jednoho volebního programu, ale aby tam byl průnik. Pak se i opozice může přidat ke schválení nějaké reformy."

Účastníci pracovního oběda se také shodli na tom, že pokud to bude nutné, absolvuje asi parlament v jednom dni tři kola prezidentské volby. Kdyby ani jedno ze tří kol ke zvolení hlavy státu nestačilo, možná již o týden později by se konala nová volba, opět nejvýše tříkolová. Podle Miloslava Vlčka by taková možnost byla nejlepší:

Václav KlausVáclav Klaus "Já bych se přikláněl k tomu, aby v jeden den proběhly tři kola první volby a sešli se zase, jak umožňuje jednací řád, do čtrnáctí dnů u druhé volby."

Před pěti lety potřeboval parlament ke zvolení prezidenta tři volby. Václav Klaus se stal hlavou státu až ve třetím kole třetí volby, neboli vlastně až v devátém hlasování. Od začátku první volby do konce třetí volby tehdy uplynul téměř měsíc a půl.

Nyní se současný prezident Václav Klaus utká s ekonomem Janem Švejnarem. Volbu hlavy státu zahájí zákonodárci, tedy poslanci a senátoři, 8. února. V této souvislosti se nabízí otázka, zda se někdy dočkáme naplnění předvolebních slibů všech současných parlamentních stran, že prosadí změnu Ústavy, aby hlava státu mohla být volena ve všelidovém hlasování? Politolog Jiří Pehe je spíše skeptický. Soudí, že jde tak trochu o módní téma, které politické strany vytahují především proto, že v daném okamžiku jim může získat politické body:

"Myslím si, že bohužel v českém politickém životě se ty velké věci často prosazují právě proto, že se jedná o fígl nebo snahu nějakým způsobem prospět právě té které konkrétní politické straně."

Volba českého prezidenta může být jak tajná, tak veřejná, rozhodují o tom zákonodárci. Před pěti lety byla volba tajná. Při ní není jasné, jak kdo hlasoval. V minulosti tento způsob rozhodování přinesl nejedno překvapení, kdy zdánlivý favorit neuspěl.

04-01-2008