Novela obchodního zákoníku rozdělila obě komory parlamentu

Spor mezi oběma komorami parlamentu se opět vyostřil. Senát ve čtvrtek odmítl projednat novelu obchodního zákoníku v podobě, ve které ji před týdnem schválila Poslanecká sněmovna. Připravila Milena Štráfeldová.

Poprvé ve své historii přitom horní komora také prohlásila, že postup sněmovny nebyl v souladu s Ústavou. Sněmovna totiž o obchodním zákoníku hlasovala dvakrát. Na začátku listopadu v novele schválila tzv. Pilipův dodatek, který zajišťoval právo menšinových akcionářů na výplatu jejich podílů při privatizaci. Smluvně - opoziční poslanci poté usoudili, že tento dodatek poškozuje zájmy státu, protože by se tak snížil zájem investorů o nákup podniků a stát by přišel o své příjmy z privatizace. V polovině listopadu proto sněmovna hlasovala o obchodním zákoníku podruhé a Pilipův dodatek zrušila. Čtyřkoalice tento postup kritizovala jako protiústavní a nedemokratický, předseda sněmovny Václav Klaus však prohlásil, že se jednalo pouze o opravu špatného zákona. Senát s převahou čtyřkoalice se ale touto druhou verzí obchodního zákoníku odmítl zabývat.

ParlamentParlament "Ten text, který byl poslán do Senátu, tedy údajná novela obchodního zákoníku, byl schválen způsobem, který jednoznačně porušuje Ústavu Poslaneckou sněmovnou."

Uvedl místopředseda Senátu Jan Ruml. Podle Ústavy má Senát každý zákon, který mu sněmovna předloží, projednat do 30 dnů. Může přitom zákon schválit či odmítnout, vrátit sněmovně s úpravami nebo rovnou bez schválení postoupit k podpisu prezidentovi. Dosud se však nikdy nestalo, aby se Senát zákonem odmítl zabývat. Předsedkyně ústavně-právního výboru Senátu Dagmar Lastovecká z ODS senátory varovala, že ani postup horní komory není docela v souladu s Ústavou.

"My máme Ústavu koncipovánu tak, že kontrola ústavnosti příslušní Ústavnímu soudu. A já to považuji za ústavně nevhodné a právně nevhodné a myslím si, že je z toho také vidět to, že nový a jiný styl politiky, který zde byl proklamován z řad čtyřkoalice před volbami, než tady získali většinu, se nepotvrdil. Naopak vždycky ty politické strany, které mají většinu, tak tady prosazují svoji politickou vůli."

Není zcela zřejmé, jaký dopad bude mít usnesení Senátu na přijetí novely. Vicepremiér Pavel Rychetský se domnívá, že žádný, předseda senátní komise pro Ústavu Jiří Stodůlka si tak jistý není.