Nízká nezaměstnanost začíná ohrožovat ekonomický růst

09-10-2007

Míra nezaměstnanosti je v Česku rekordně nízká, nejnižší za posledních deset let. Zároveň se zvýšil počet volných pracovních míst. Odborníci varují, že tak nízká nezaměstnanost už může ohrožovat hospodářský růst. Blíže k tomu Zdeněk Vališ.

Petr NečasPetr Nečas Podle ministerstva práce a sociálních věcí poklesla v září nezaměstnanost na 6,2 procenta. Bez práce bylo 360 tisíc lidí, na druhou stranu úřady práce hlásily asi 140 tisíc volných pracovních míst. Ministr Petr Nečas je s vývojem spokojen, ale také vidí jeho rizika.

"Je to samozřejmě převážně pozitivní zpráva. Na druhé straně jsou v ní i určitá negativa. Pokud například existuje na 137 tisíc volných pracovních míst a tato místa se nedaří obsadit nezaměstnanými, tak to určitě pozitivní zprávou není. Ukazuje se také, že nárůst zaměstnanosti, respektive počet pracovních sil, se stává v dohledném horizontu jedním z limitů pokračování hospodářského růstu. Jinými slovy, potřebujeme více zaměstnanců, více disponibilní pracovní síly."

Nedostatek pracovní síly samozřejmě představuje také určitý inflační impuls. Podniky si začínají zaměstnance vzájemně přetahovat nabídkou vyšších mezd. A pokud by růst mezd byl vyšší než růst produktivity práce, zakládalo by v ekonomice nezdravé jevy. Ministr Nečas ale soudí, že nezaměstnanost je možné ještě dál snižovat.

"My chceme mít adresnější sociální systém a také provázanější sociální systém s trhem práce. Pokud ale dostaneme možnost zavést komplexní změny, které chceme zavést vedle sociálního systému. Připravujeme rozsáhlou novelu zákona o zaměstnanosti, chceme zliberalizovat trh práce prostřednictvím rozsáhlé novely Zákoníku práce. Pak jsem přesvědčen, že je dosažitelný cíl dostat nezaměstnanost při tomto tempu ekonomického růstu pod pět procent."

Za přirozenou považuje Nečas zhruba tříprocentní nezaměstnanost. Ředitelka společnosti Next finance Markéta Šichtařová je v tomto ohledu skeptičtější.

"Míra nezaměstnanosti ve výši 6,2 procenta je extrémně nízká z mezinárodního pohledu. Musíme si uvědomit, že drtivou většinu těchto nezaměstnaných tvoří lidé, kteří ve skutečnosti ani pracovat nechtějí. Jsou vedeni na úřadech práce jenom proto, že se vyhýbají práci a že jim vyhovuje žít ze sociálních dávek. Dá se říci, dnes ten, kdo chce pracovat, a ještě navíc bydlí v regionu, kde je zvláště nízká nezaměstnanost, třeba ve Středočeském kraji, ten práci po krátké době celkem určitě najde."

Často se ale připomínají jako příklad Spojené státy, kde se dlouhá léta míra nezaměstnanosti pohybuje kolem čtyř procent. S tímto srovnáním Markéta Šichtařová nesouhlasí. Spojené státy a Česká republika jsou naprosto nesouměřitelné. Jednak v obou zemích se míra nezaměstnanosti sleduje zcela jinou metodikou, jednak pro každou ekonomiku je odlišná tzv. přirozená míra nezaměstnanosti. Podle Markéty Šichařové má každá ekonomika jiné rysy, které jsou závislé hlavně na tom, jak moc je trh práce liberalizován. Připouští tedy shodně s ministrem Petrem Nečasem, že by se v budoucnu mohla snížit nezaměstnanost pod šest procent. Ovšem pouze za předpokladu, že by se zcela změnila charakteristika trhu práce.

09-10-2007