Národní soud versus Jan Antonín Baťa

Mezi dvěma muži spojenými s firmou Baťa - Tomášem Baťou zakladatelem a dnešním představitelem firmy - stojí méně zřetelná postava Jan Antonína Bati, který po tragické nehodě svého bratra v roce 1932 převzal vedení firmy. Po válce a po návratu z exilu byl obviněn z kolaborace s nacistickým režimem. Obvinění se ale nepodařilo prokázat, a tak byl odsouzen za to, že se veřejně nepřihlásil k zahraničnímu československému odboji, i pro další sporné viny. Taková fakta poprvé zveřejňuje výstava Národní soud versus Jan Antonín Baťa. Na tyto dny ji připravilo muzeum ve Zlíně. Více autorka výstavy Hana Kuslová v telefonickém rozhovoru s VF.

Jan Antonín Baťa (1938), foto: ČTKJan Antonín Baťa (1938), foto: ČTK "Letos v srpnu uplyne 40 let od smrti Jana Antonína Bati a přestože rok 1989 v historickém výzkumu změnil hodně, osoba Jana Antonína Bati zůstala trochu ve stínu, snad i vlivem toho odsouzení Národním soudem."

Jaký byl tedy skutečný důvod, proč byl Baťa obžalován?

"Po osvobození 1945 tady nastal, byť tedy ještě za účasti demokratických stran, socializační kurz, tzn. že se plánovalo znárodnění velkých podniků. A firma Baťa byla tenkrát největší akciovou společností na území republiky, její akciový kapitál se odhadoval zhruba na miliardu korun. Podle dekretů prezidenta republiky o konfiskaci majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů se nemusela vyplácet náhrada. To byl jeden důvod. No a po válce získali velmi silnou pozici komunisté, kterým byl batismus jako trnem trnem v oku. To jsou podle mě dva důvody, proč musel být Jan Baťa odsouzen."

Co dalšího kromě těch soudních materiálů vaše výstava prezentuje?

"Vzhledem k tomu, že by ta výstava byla hodně textová, ona už takhle obsahuje hodně textu a textové výstavy nejsou tak atraktivní, tak já jsem ji rozdělila na dvě části. V té první jsou otázky týkající se procesu, obvinění, rozsudku a dalších důsledků, které to třeba mělo, třeba pro Baťovy advokáty, protože ti si to po Únoru odnesli. Je to doplněno fotografiemi, které budou pro návštěvníky možná hodně nové. A druhá část, protože po válce nové vedení a posléze komunistický režim se dost úspěšně snažili vytvořit obraz Jana Bati jako naprosto neschopného hospodáře, který se dostal na místo šéfa firmy víceméně omylem a jen díky spolupracovníkům nepřivedl firmu k bankrotu, tak to také není pravda, ale tento obraz možná ve veřejnosti přetrvává ve veřejnosti ještě více než ten obraz zrádce a kolaboranta. Takže ta druhá část je věnována myšlenkám Jana Bati, které jsem vybírala z jeho příkazů, dopisů... ta má hodně málo textů a o to více fotografií."