Národní divadlo připravuje poslední rozloučení s Vlastou Chramostovou

07-10-2019

Národní divadlo v Praze připravuje poslední rozloučení s herečkou Vlastou Chramostovou, která zemřela v neděli. Bylo jí 92 let. Za svůj život vytvořila více než dvě stě rolí. V době, kdy nesměla 20 let hrát, založila bytové divadlo, které se stalo pozoruhodným fenoménem divadelní kultury 70. let minulého století.

Vlasta Chramostová, foto: ČTVlasta Chramostová, foto: ČT Nad úmrtím Vlasty Chramostové vyjadřovali lítost umělečtí kolegové, politici i souputníci z disentu. Kromě hereckých kvalit ocenili také její občanskou statečnost. Jak sama herečka říkala, prožila vlastně tři životy:

"Já jsem prožila herecký život mladý. Potom 20 let disidentský život a potom od listopadu jsem zažila léta návratu. Měla jsem tu drzost a odvahu vrátit se k divadlu."

"Na jeviště se vrátila v Národním divadle v symbolické roli kněžny Anežky ve Falkenštejnovi. Svou činnost na jevišti Národního divadla ukončila v květnu 2010 derniérou titulní rolí babičky v dramatizaci románu Boženy Němcové," připomněl mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

Po válce stála Vlasta Chramostová u zrodu Svobodného divadla v Brně. 20 let hrála v Divadle na Vinohradech. Ztvárnila i řadu filmových rolí. Zahrála si například po boku Rudolfa Hrušínského ve filmu Spalovač mrtvol nebo Kuře melancholik. Po srpnu roku 1968 nesměla kvůli svým postojům hrát ve filmu, televizi ani v rozhlase. Po podepsání Charty 77 se živila prodejem lamp.

Bytové divadlo se stalo fenoménem 70. let

Vlasta Chramostová ve filmu 'Spalovač mrtvol', foto: ČTVlasta Chramostová ve filmu 'Spalovač mrtvol', foto: ČT Když nemohla hrát, založila Vlasta Chramostová se svým manželem, kameramanem Stanislavem Milotou bytové divadlo doma na pražských Vinohradech. K hostům patřil také Václav Havel, na jehož Hrádečku se některé inscenace reprízovaly.

Sami tvůrci v roce 1980 činnost divadla zastavili, protože stupňující policejní represe stále víc ohrožovaly je i jejich diváky. S činností bytového divadla se mohli seznámit i zahraniční diváci. Stanislav Milota pořídil filmový záznam z představení Hra na Macbetha, který ještě koncem sedmdesátých let odvysílala pod názvem Play Macbeth rakouská televize. V roce 2002 vystoupila Chramostová s Milotou v americkém Los Angeles s představením, které dříve uváděli v bytovém divadle.

Herecký kolega David Prachař vyjádřil obdiv nad schopností Vlasty Chramostové vrátit se na jeviště po tak dlouhé pauze. Podle jeho slov byla navíc jedním z mála lidí, kteří dokázali otevřeně psát i o svém vstupu do komunistické strany.

"Vlasta byla taková bojovně naladěná žena, která vždycky bojovala za spravedlnost a svoji ideu života. I osud jejich rodiny byl vždycky velmi spojen s nějakým osvobozováním. Vlasta tím trpěla celý život, jak vtipně říkala se svým manželem, vždy, když někde hořela barikáda, tak na ní hned stáli."

Loni otevírala v Prysku, kde měla chalupu, skalní divadlo

Vlasta Chramostová, foto: ČTVlasta Chramostová, foto: ČT Na Vlastu Chramostovou zavzpomínal i Jan Sviták, starosta obce Prysk na Českolipsku, kde měla s manželem chalupu. Nejsilnější zážitek s ní má spojený s loňským otevíráním skalního divadla.

"Bylo vidět, že má obrovskou radost z toho, že se po těch letech hraje v Prysku divadlo, že máme nějakou scénu. A pro mě to bylo takové zadostiučinění, když ji plné divadlo ve stoje tleskalo," řekl Sviták. Chramostová s Milotou se podle něj za komunismu museli na chalupu v Prysku odstěhovat poté, co je režim donutil opustit pražský byt.

Jan Ruml: Zemřela jako šťastný člověk

Podle politika a disidenta Jana Rumla zemřela Vlasta Chramostová jako šťastný člověk. "Bylo vidět, jak fyzicky slábne, ale duchovně a duševně byla neuvěřitelně čilá. To říkala i moje žena, která u ní byla chvilku před její smrtí. Smály se a vyprávěly si vtipy," dodal Jan Ruml.

Poslední rozloučení s herečkou bude na jevišti historické budovy Národního divadla 14. října v 11:00.

07-10-2019