Nabarvené ptáče v Benátkách: Odchody ze sálu, slzy, ale hlavně ovace vestoje

04-09-2019

Krutý, surový, katalog utrpení a brutality, ale i mistrovské dílo, které může cílit na Oscara. Tak hodnotí zahraniční kritici český snímek režiséra Václava Marhoula Nabarvené ptáče, který měl v úterý premiéru na filmovém festivalu v Benátkách. Snímek o cestě malého chlapce peklem druhé světové války vzbudil rozporuplné emoce i mezi diváky.

Nabarvené ptáče, foto: ČTNabarvené ptáče, foto: ČT Kvůli příliš drsným naturalistickým scénám odešlo ze sálu pro 1200 lidí asi 7 diváků. Na konci ale film sklidil obří potlesk.

"Na filmu pracovaly stovky lidí, proto má na závěr titulky asi okolo devíti minut. Nečekal jsem to, ale těch 9 minut lidé tleskali. Vím, že to zní neskromně, ale nemůžu říct, že diváci po filmu odešli. Prostě povstali a devět minut se tleskalo," popsal Marhoul Českému rozhlasu dojmy po benátské premiéře filmu.

Snímek je natočený podle stejnojmenné knihy Jerzyho Kosińského a vypráví příběh malého židovského chlapce, kterého rodiče ve snaze uchránit jej před masovým vyhlazováním Židů posílají k příbuzné na venkov kdesi ve východní Evropě. Tam začíná jeho boj o holé přežití. Film trvá dvě hodiny a 49 minut, mluví se v něm jen devět minut a nezazní v něm ani žádná filmová hudba.

Chvála i kritika

Kritici se shodují na tom, že je skvěle natočený. Většina z nich nešetří superlativy, někteří mu ale zároveň vyčítají, že v něm explicitně dominuje násilí, agrese, sadismus, holokaust, válka a všechny temné stránky lidské přirozenosti.

Třeba recenzent britského deníku Guardian dal snímku pět hvězdiček z pěti, i když konstatuje, že cesta židovského chlapce po válkou rozervané východní Evropě je plná děsivých scén, které budou diváky ještě dlouho pronásledovat.

Server prestižního časopisu Variety popsal Nabarvené ptáče jako katalog utrpení a brutality, který diváky bezpochyby pohltí. Postrádá ale podle něj hlubší duchovní rovinu. Kritik Guy Lodge z tohoto časopisu nicméně prohlásil, že by se nedivil, kdyby film nakonec získal hlavní cenu Zlatého lva.

Václav Marhoul, foto: Tomáš Mařas, ČRoVáclav Marhoul, foto: Tomáš Mařas, ČRo Ne všechny kritiky filmu však vyznívají pozitivně. Třeba podle recenze na serveru ScreenDaily se filmu složenému ze série brutálních scén nedaří diváky emocionálně vtáhnout do děje. Předseda mezinárodní organizace filmových kritiků Cédric Succivalli mluví dokonce o nejhorším filmu za poslední dvě desetiletí. Václav Marhoul ale říká, že takové ohlasy jsou pro něj pozitivní.

"Přeci to nejhorší, co se může umělcovi stát, že je jeho dílo zapomenuto. A jestli to s někým takto zacloumá a vezme ho to za flígr a hází to s ním zleva doprava, nahoru a dolu, tak je to všechno v pořádku. Nedělám film pro to, abych měl zadostiučinění, ale pro to, že je potřebuji udělat, že potřebuji zpracovat pro sebe nějaké téma a já se k němu potřebuji nějakým způsobem zcela zásadně vyjádřit."

Film s rozpočtem přibližně 175 milionů korun se natáčel v Čechách, na Slovensku, v Polsku a na Ukrajině. 9. září se představí i na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu a o tři dny později vstoupí do českých kin.

Český film se do hlavní soutěže festivalu v Benátkách vrací poprvé od roku 1994 - tehdy se tam představil snímek Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina režiséra Jiřího Menzela.

04-09-2019