Na Malostranskou besedu se vrátí renesanční věže

Pohlednice zobrazující vyhlídku z Pražského hradu na Malostranské náměstí se budou muset předělávat. Na budově bývalé zdejší radnice totiž vyrostou věže, které značně změní siluetu domů na náměstí.

Rytina od Jana Josefa Dietzlera z roku 1743 - v levé části je zobrazena nynější Malostranská beseda, tehdy ještě se třemi věžemi, foto: ČTKRytina od Jana Josefa Dietzlera z roku 1743 - v levé části je zobrazena nynější Malostranská beseda, tehdy ještě se třemi věžemi, foto: ČTK Radnice Menšího Města pražského stávala uprostřed tamějšího rynku už začátkem 15. století. Zničily ji ozbrojené střety za husitských bouří, ale v témže století pak vznikla v oněch místech další radnice, tzv. stará. K ní si malostranští později postavili jednu ještě novější. Od těch dob - tedy už přes 500 let - na Malostranském náměstí č. 2 stojí budova, která byla nejprve svědkem pohnutých historických okamžiků, později úřadem, a nakonec po mnoho desítek let až dodneška důležitým kulturním stánkem, známým jako Malostranská beseda. Čas od času budova podléhala úpadku, jindy zase byla přestavěna. Někdy k lepšímu, ale později byl její původní ráz dosti znehodnocen. To by měla napravit rozsáhlá rekonstrukce, která už probíhá, ale její další fáze se stále ještě připravují. V jejich rámci by se na budovu měly vrátit báně a věže, které zdvojnásobí její výšku.

Podle hlavního konzervátora Národního památkového ústavu Josefa Štulce památkáři s projektem souhlasí.

"Jde o návrat k historické podobě, poměrně dobře dokladované. Ta dnešní Malostranská beseda byla velice náročně přestavěna na konci rudolfínské doby na počátku 17. století a protože symbolizovala sebevědomí města, jeho samosprávu, tak té stavbě byla přikládána velká péče, velký význam a poměrně významným způsobem se uplatňovala i v obrazu města. Bohužel potom v následných staletích ta radnice chátrala a ve 30. letech 19. století byla redukována tím, že přední věž a nárožní věže plus náročně architektonicky formované štíty takových monumentálních vikýřů byly tenkrát sneseny a vlastně ta úprava štítů přežila jen na boční straně radnice."

Podobné záměry je potřeba vždy předem velmi pečlivě posuzovat z hlediska věrohodnosti, "abychom nestavěli disneylandy," říká hlavní konzervátor Národního památkového ústavu Josef Štulc. V tomto případě o věrohodnost obavy nemá: "Je dochována jednak řada pohledů na tu radnici, včetně detailů. Navíc ještě ta budova byla krátce předtím, než byly ty štíty věže sneseny, tak byla i zaměřena."

V prospěch projektu podle Štulce hraje i to, že v zemi je dostatek kvalifikovaných firem se zkušenými řemeslníky i restaurátory. Rekonstrukce ale značně změní siluetu domů na náměstí bezprostředně pod Pražským hradem. Josef Štulc je přitom známým odpůrcem výstavby nových výškových budov například na pankrácké pláni a svůj názor odůvodňuje i tím, že panorama Prahy patří mezi chráněné hodnoty. V tomto případě ale podle něj obavy nejsou namístě:

"Tady není obava, že bychom tou rekonstrukcí jakoby vložili do organizmu města, nesmírně cenného organizmu města, jakousi nekompatibilní složku."